7 C 30/2024-27 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 13 175,72 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o bankovních službách uzavřené dne 25. 1. 2021 (v žalobě je nesprávně uvedeno datum 25. 1. 2022) (dále jen „smlouva“). Jejím předmětem byl závazek žalobkyně jakožto banky zřídit a vést běžný účet č. , č. účtu, v měně Kč, její nedílnou součást tvořily všeobecné obchodní podmínky a příslušná oznámení a podmínky. Žalobkyně tvrdila, že z platební karty vydané k účtu bylo dne 5. 5. 2022 provedeno celkem 8 plateb o celkové hodnotě 28 134,53 Kč. Žalobkyně v den zadání plateb ověřovala, že je na účtu dostatek prostředků pro provedení konkrétní platby, protože se ale jednalo o platby zahraniční, byly zaslány až dne 13. 5. 2022. V tento den již na účtu dostatek prostředků neměla a žalovaná se ocitla v nepovoleném debetu. Zůstatek na účtu se ověřuje bez provedených plateb. Žalobkyně zaslala dne 13. 6. 2022 žalované výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, přičemž záporný zůstatek činil -12 076,80 Kč a žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení částky 12 576,80 Kč ( jak doplnila a doložila žalobkyně při jednání soudu částka 500 Kč je smluvně stanovená cena za upomínku ). Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % ročně v souladu s oznámením o úrokových sazbách. Žalovaná výše popsaným jednáním závažně porušila své smluvní povinnosti, pročež žalobkyně odstoupila od smlouvy. Odstoupení od smlouvy zaslala žalobkyně žalované dne 18. 7. 2022. Žalované bylo dále dne 12. 08. 2022 zasláno oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byla žalovaná informována o zrušení běžného účtu ke dni 12. 08. 2022 v důsledku předchozího odstoupení od smlouvy a o převedení konečného zůstatku na účtu -13 175,72 Kč na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . Žalované byla dne 19. 09. 2023 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k zaplacení dlužné částky.2. Žalovaná ve věci podala odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu s odůvodněním, že byla podvedena. Na výzvu soudu, nechť toto své tvrzení doplní, se nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 1. 2021 smlouvu o bankovních službách, kterou se žalobkyně zavázala zřídit a vést běžný účet žalované č. , č. účtu, a poskytnout jí debetní kartu k tomuto účtu. Dle společných ustanovení smlouvy jsou její nedílnou součástí všeobecné obchodní podmínky a sazebník (prokázáno smlouvou o bankovních službách ze dne 25. 1. 2021). Dne 13. 5. 2022 bylo provedeno celkem 8 plateb o celkové hodnotě 28 166,53 Kč (v žalobě je nesprávně uvedena částka 28 134,53 Kč). Tyto platby byly zadány již v datech od 30. 4. 2022 do 5. 5. 2022, kdy bylo ověřeno, že je na účtu dostatečný zůstatek pro provedení konkrétní platby. Protože šlo ale o platby zahraniční, provedení transakcí trvalo několik dní. Transakce byly tedy provedeny až 13. 5. 2022 bez ohledu na skutečnost, že v době provedení transakcí již na účtu dostatečný zůstatek nebyl. Zůstatek na účtu je prověřován bez již povolených ale dosud neprovedených plateb (prokázáno výpisem z účtu ze dne 8. 6. 2022 ). Provedením předmětných plateb se žalovaná dostala do nepovoleného debetu, který ke dni 13. 6. 2022 činil -12 076,80 Kč. Dne 13. 6. 2022 proto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 12 576,80 Kč, která se skládala z nepovoleného debetu a poplatku ve výši 500 Kč za zaslání výzvy, přičemž tento poplatek vyplývá z ceníku (resp. sazebníku), který byl soudu předložen na ústním jednání a který je nedílnou součástí smlouvy (prokázáno výpisem z účtu ze dne 8. 7. 2022, výzvou k vyrovnání nepovoleného dluhu ze dne 13. 6. 2022 a ceníkem). Dle čl. 13.3 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet na účtu úrokem z nepovoleného debetu a dále úrokem z prodlení, přičemž výše úroku z nepovoleného debetu a úroku z prodlení bude určena v souladu s oznámením o úrokových sazbách. Výše úrokové sazby nepovoleného debetu byla 25 % ročně (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami). Žalovaná porušila svou povinnost udržovat na účtu dostatek prostředků ke krytí předpokládaných dluhů vůči žalobkyní a cen účtovaných žalobkyní za bankovní služby dle čl. 14.4 všeobecných obchodních podmínek, pročež žalovaná dle čl. 10.1 všeobecných obchodních podmínek od smlouvy odstoupila. Žalobkyně zaslala odstoupení od smlouvy žalované dne 18. 7. 2022 (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami a odstoupením od smlouvy ze dne 18. 7. 2022). Dle čl. 13.2 všeobecných obchodních podmínek po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalované je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Tohoto oprávnění žalobkyně využila, což žalované oznámila dne 12. 8. 2022, a zřídila účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, , na který převedla negativní zůstatek ve výši -13 175,72 Kč (tj. nepovolený debet, poplatky a úroky) z běžného účtu. Ke dni 12. 8. 2022 žalobkyně běžný účet žalované zrušila poté, co zanikla smlouva, na základě které byl veden (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami a oznámením o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 12. 8. 2022). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem odeslaným dne 19. 9. 2023 k úhradě dlužné částky, přičemž upozornila na možnost soudního vymáhání pohledávky, nebude-li dluh uhrazen do 26. 9. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 19. 9. 2023 vč. doručenky).4. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu ani při ústním jednání nebyly zjištěny žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádné důkazy nepředložila. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné další relevantní skutečnosti nad rámec výše uvedeného. Soud k doloženým listinným důkazům uvádí, že řízení je vedeno zásadou formální pravdy, nikoli materiální pravdy, tedy postačí zjistit skutkový stav tak, aby zjištění byla přesvědčivá postačující k rozhodnutí, nikoli však, aby byl zjištěn skutkový stav přesně a úplně. Soud se spokojí s takovým stupněm poznání, který plyne z dokazování. Míra prokázání tvrzení se odvíjí i s ohledem na námitky účastníka a podmínky praktického života, kdy řešeno by mělo býti to, co je sporné. Žalovaná přitom tvrzení žalobkyně nesporovala, bránila se pouze tím, že „ byla podvedena, dala svoje údaje panu „. Bez dalších doplnění, k nimž byla žalovaná vyzvána, nereagovala však na ně, nelze takovou obranu v prospěch žalované zohlednit. Skutečnost, že poskytla někomu údaje o své platební kartě a umožnila mu čerpání prostředků z této karty, jde plně k její tíži.5. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.6. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o účtu dle § 2662 a násl. o. z., na základě které žalobkyni vznikla povinnost zřídit a vést účet žalované a žalované vznikla možnost čerpat peněžní prostředky na tomto účtu do výše volných peněžních prostředků na účtu. V rámci vedení účtu byla žalobkyni předána debetní platební karta, z níž mohly být za stanovených podmínek čerpány prostředky, což se také stalo ( § 2395 o.z. ). Žalovaná svoji povinnost uhradit na výzvu nepovolený debet na účtu porušila, když provedené platební transakce, v jejichž důsledku na předmětném účtu vznikl nepovolený debet, neuhradila. Žalobkyně proto po žalované uplatňovala nárok na úrok dle všeobecných obchodních podmínek a následně účet v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami ke dni 12. 8. 2022 zrušila, přičemž dlužná částka na tomto účtu představovala ke dni zrušení účtu částku 13 175,72 Kč. Protože žalovaná tuto částku neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit z dlužné částky i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zrušení účtu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 286,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.