CS · EN DE FR brzy

9 C 1/2024-129 — Okresní soud Praha-východ

ECLI: ECLI:CZ:OSPY:2024:9.C.1.2024.1
Datum: 2024-12-05
Předmět: O zaplacení 197 281,18 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."]
["cizina""smlouva o úvěru""postoupení pohledávky"]
O co šlo: O zaplacení 197 281,18 Kč s příslušenstvím (["§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 197 281,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 15,99% ročně z částky 179 063,52 Kč od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 15,99% ročně z částky 2 551,81 Kč od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 525,93 Kč. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, .“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr , právnická osoba, . splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 618 Kč, a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,99% ročně. Pro případ prodlení si smluvní strany sjednaly, že žalovaný bude povinen platit úrok z prodlení jednak z dlužné jistiny, ale též z dlužného úroku, poplatků a smluvních pokut. Žalovaný svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnutý úvěr nesplnil, a proto , právnická osoba, . v souladu se smluvními ujednáními prohlásila celý úvěr včetně úroků a poplatků za splatné ke dni , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , právnická osoba, . postoupila pohledávky za žalovaným z předmětné smlouvy na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, , což žalovanému písemně oznámila. Ke dni postoupení pohledávky se dlužná částka skládala z: jistiny úvěru ve výši 179 063,52 Kč, poplatků ve výši 2 551,81 Kč, smluvního úroku ve výši 15 665,85 Kč splatného ke dni , datum, a úroku z prodlení ve výši 1 525,93 Kč splatného ke dni , datum, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, .2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení, že před poskytnutím úvěru , právnická osoba, . posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle průměrných příjmů žalovaného na jeho běžném účtu, dále prováděla lustrace v externích úvěrových registrech. Při posouzení průměrných příjmů žalovaného ve výši 22 240 Kč a jeho výdajů pak byl schválen úvěr ve výši 180 000 Kč.3. Žalovaný je státním občanem Bulharska, jehož pobyt na území ČR není znám, rovněž se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Soud proto žalovanému usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ustanovil opatrovníka, a to dle § 29 odst. 3 o.s.ř.4. Opatrovník žalovaného navrhl, aby soud žalobkyni přiznal toliko jistinu sníženou o uhrazené splátky. Namítl, že nebylo prokázáno, že žalovaný předmětnou smlouvu podepsal a že mu , právnická osoba, . poskytla úvěr ve výši 180 000 Kč. Dále namítl, že , právnická osoba, . dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z příjmu 22 240 Kč, není však zřejmé, zda se jednalo o příjem hrubý či čistý, po jak dlouho tento příjem žalovaný vykazoval. Rovněž si nezjistila konkrétní výdaje žalovaného, nýbrž tyto čerpala z externích registrů s využitím automatizovaných modelů.5. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, jehož současný pobyt na území ČR není znám. Zároveň se však soudu nepodařilo zjistit, že by žalovaný pobýval na území jiného státu EU. S ohledem na uvedené v souladu se závěry Evropského soudního dvora (viz rozhodnutí C – 327/10 ve věci Lidner) soud uzavřel, že je dána mezinárodní příslušnost soudu ČR, neboť žalovaný měl poslední známé bydliště na území ČR, a to na adrese , Anonymizováno, , a to dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (aplikovaného v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů). Pokud jde o právo rozhodné, vyšel soud ze smluvního ujednání mezi smluvními stranami v článku 17 produktových podmínek pro osobní úvěry , právnická osoba, . jako nedílné součásti smlouvy o úvěru, kterým si jako právo rozhodné zvolily právo české [v souladu s článkem 3 nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)].6. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:7. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný a , právnická osoba, . spolu uzavřeli smlouvu, kterou se , právnická osoba, . zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 180 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši 15,99% ročně v 96 měsíčních splátkách ve výši 3 618 Kč. V článku XII. odst. 1 b) bylo sjednáno právo , právnická osoba, . pro případ prodlení žalovaného s plněním splátek prohlásit dosud nesplacené části úvěru za splatné. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktových podmínek pro osobní úvěry , právnická osoba, . a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby (1. a 2. část). Smlouvu podepsal žalovaný osobně po ověření jeho totožnosti z OP. Žalovaný v žádosti uvedl výši příjmu od , právnická osoba, ve výši 22 240 Kč (čistý příjem) a výši výdajů ve výši 9 638 Kč.8. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že u žalovaného byly bez negativního záznamu prověřovány registry insolvenční rejstřík, databáze neplatných dokladů, interní Black list, BRKI/NRKI a SOLUS. Dále byly zohledněny příjmy žalovaného ve výši 22 240 Kč měsíčně, které žalovaný deklaroval v žádosti, dále deklarované výdaje uváděné žalovaným a jejich porovnání se statistickými údaji státních úřadů (dle místa bydliště). Po zhodnocení všech vstupních dat bylo zhodnoceno, že úvěr je žalovanému schválen.9. Dne , datum, sdělila , právnická osoba, . žalovanému, že návrh smlouvy akceptuje.10. Jak prokazuje souhrnný výpis pohybů na účtu, žalovanému byl úvěr vyplacen dne , datum, , přičemž žalovaný na tento úvěr hradil dne , datum, částku 2 244,93 Kč, dne , datum, částku 3 618 Kč a dne , datum, částku 146,19 Kč.11. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný řádně úvěr nesplácel, proto , právnická osoba, . v souladu s uzavřenou smlouvou úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 198 807,11 Kč. Z přehledu odeslaných zásilek bylo zjištěno, že výzva byla zaslána poštou dne , datum, .12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, spolu s přílohou č. , hodnota, a potvrzení o provedení úplaty ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy na žalobkyni, o čemž žalovaného vyrozuměla dne , datum, (prokázáno dopisem ze dne , datum, spolu s přehledem odeslaných zásilek).13. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, spolu s poštovním podacím lístkem).14. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že , právnická osoba, . na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč, na který žalovaný uhradil toliko částku celkem ve výši 6 209,12 Kč). , právnická osoba, . úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky dopisem odespaným dne , datum, . Následně pohledávku postoupila žalobkyni, o čemž žalovaného písemně vyrozuměla. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru , právnická osoba, . řádně zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, přičemž vyšla z údajů uvedených žalovaným a u výdajů je porovnala se statistickými údajů státních úřadů pro daný region. Pokud jde o příjmy, žalobkyně tvrdila, že , právnická osoba, . vyšla z příjmu uvedeného rovněž v žádosti o poskytnutí úvěru, avšak nikterak ani po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoplnila svá tvrzení, zda a jakým způsobem tyto příjmy ověřovala; omezila se pouze na tvrzení, že příjmová a výdajová stránka byla u žalovaného dostatečně zkoumána. Z provedeného dokazování je zjevné, že u výdajové stránky , právnická osoba, . jako právní předchůdkyně žalobkyně tvrzené výdaje (bez specifikace, na co jsou používány) podrobila alespoň komparaci se statistickými údaji (byť není zřejmé, s jakými), u příjmu ani netvrdila, zda a jakým způsobem příjem žalovaného ověřovala. Vyšla tedy zcela zjevně z tvrzení žalovaného, aniž zkoumala, zda tento příjem žalovaný skutečně pobírá (což by bylo jistě možné zjistit minimálně z mzdových lístků, neboť žalovaný tvrdil, že je zaměstnanec), po jak dlouhou dobu tento příjem pobírá, jakož i další aspekty samotného zaměstnání (zda se jedná o pracovní poměr, agenturní zaměstnávání, na dobu určitou/neurčitou apod.). V tomto směru tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, a soud tak dospěl k závěru, že své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála.15. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopn
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.