9 C 143/2024-45 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobce domáhal určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi jeho matkou , jméno FO, a žalovaným dne , datum, . Tvrdil, že touto smlouvou matka převedla spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, ve vztahu k celku pozemku parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. , hodnota, , pozemku parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova bez čp/če, pozemku parc.č. , hodnota, a pozemku parc.č. , hodnota, , vše zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. , adresa, , a dále spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, ve vztahu k celku pozemku parc.č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. , adresa, . Matka žalobce (i žalovaného) je vysokého věku (88 let), žalobce se o ní až do minulého roku staral. Následně na žádost žalobce převzal péči o matku žalovaný. Ten využil situace, uzavřel s matkou předmětnou darovací smlouvu, matku předal do ústavní péče (, adresa, ). Zároveň na rodinném domě vyměnil zámky a neumožnil do něj vstup ani dcerám žalobce, ačkoliv každá vlastní , Anonymizováno, domu a mají v domě trvalý pobyt. Matka žalobce učinila podpis na darovací smlouvě zcela nevědomky, dle svého vyjádření si sama není vědoma, že by takový krok učinila. Matka žalobce trpí stařeckou demencí v pokročilém stádiu a nemůže být zodpovědná ani schopná učinit takový krok z vlastní vůle. Žalobce jako potenciální dědic z 50% byl tak podstatně a ve velkém rozsahu ochuzen na svých právech. Žalovaný se patrně zcela podvodně, úmyslně snaží získat velký majetkový prospěch, neboť nechal matku podepsat darovací smlouvu, aniž si ona byla vědoma toho, co podepisuje.2. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že určení neplatnosti darovací smlouvy se domáhá proto, že je zákonným zástupce své dcery , jméno FO, , která byla usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne , datum, č.j. , spisová značka, určena jako případný dědic po matce účastníků. Žalobce je v insolvenčním řízení, a proto při projednávání pozůstalosti po otci účastníku , jméno FO, jako dědičky namísto žalobce nastoupily jeho dcery , jméno FO, a dosud nezletilá , jméno FO, .3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Odmítl, že by jakkoliv zneužil situace. Matka podepsala darovací smlouvu v době, kdy byla plně svéprávná a v dobrém psychickém stavu, bylo to její svobodné rozhodnutí. Jedním z důvodů, proč matka účastníků s žalovaným tuto smlouvu uzavřela, byla jednak neochota žalobce o matku dále pečovat, a také dlouhodobé finanční problémy žalobce. Matka účastník si byla dobře vědoma toho, že žalobce má vysoké dluhy, a proto byla motivována k rozhodnutí darovat předmětné nemovité věci žalovanému, aby nedošlo k jejich prodeji v exekuci. K tvrzení žalobce ohledně péče o matku žalovaný namítl, že až do roku , Anonymizováno, byla matka účastníků zcela soběstačná; péči potřebovala až od roku , Anonymizováno, a to se o ni začaly starat obě rodiny – jak rodina žalobce, tak i rodina žalovaného. V , Anonymizováno, žalobce sdělil žalovanému, že si o matku přestává starat, neboť se pokálela a upadla; od té doby se o matku starala rodina žalovaného. Kvůli dalším potížím s péčí o sebe uzavřela matka smlouvu o poskytování pečovatelské služby s , adresa, ; tuto smlouvu uzavřela matka účastníků sama. V , Anonymizováno, však matka účastníků utrpěla cévní mozkovou příhodu, musela být hospitalizována ve Fakultní nemocnici , adresa, a následně, s ohledem na její zdravotní stav, ji rodina žalovaného zajistila umístění v , adresa, , které pacientům věnuje potřebnou intenzivní a individuální péči. Zhruba polovinu nákladů spojených s péčí o matku v tomto zařízení hradí rodina žalovaného. O dům se nyní výhradně stará rodina žalovaného, žalobce ani jeho dcery o něj neprojevili zájem.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Z darovací smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, , nar. , datum, jako dárce darovala žalovanému jako obdarovanému spoluvlastnický podíl v rozsahu , hodnota, na pozemku parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. , hodnota, , pozemku parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova bez čp/če, pozemku parc.č. , hodnota, a pozemku parc.č. , hodnota, , vše zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. , adresa, , a dále spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, ve vztahu k celku pozemku parc.č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. , adresa, . Podpisy obou smluvních stran byly na listině úředně ověřené.5. Z výpisu z katastru nemovitostí (informativní výpis získaný z portálu „Nahlížení do katastru nemovitostí“) bylo zjištěno, že nemovité věci, a to pozemek parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova bez čp/če, pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, , vše zapsané na LV č. , hodnota, k.ú. , adresa, . vlastní v podílovém spoluvlastnictví žalovaný (, Anonymizováno, ), , jméno FO, (, Anonymizováno, ) a , jméno FO, (, Anonymizováno, ).6. Z výpisu z katastru nemovitostí (informativní výpis získaný z portálu „Nahlížení do katastru nemovitostí“) bylo zjištěno pozemek parc.č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, vlastní v podílovém spoluvlastnictví , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, (každý z nich v rozsahu podílu , Anonymizováno, ), žalovaný (, Anonymizováno, ), , jméno FO, (, Anonymizováno, ), , jméno FO, (, Anonymizováno, ).7. Z usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že v pozůstalostním řízení po otci účastníků se dědicové dohodli, že majetek spadající do pozůstalosti připadá v rozsahu , Anonymizováno, matce účastníků, v rozsahu , Anonymizováno, žalovanému a v rozsahu , Anonymizováno, každé z dcer žalobce , jméno FO, a , jméno FO, , neboť žalobce byl vyděděn a namísto něho povolal zůstavitel jeho dcery.8. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal určení neplatnosti shora uvedené darovací smlouvy ze dne , datum, , kterou matka účastníků darovala žalovanému svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech zapsaných na LV č. , hodnota, a LV č., hodnota, , v k.ú. , adresa, . Jelikož se jedná o určovací žalobou, soud ve smyslu § 80 o.s.ř. nejprve zkoumal, zda má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem.9. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.10. „Žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se zahajuje řízení, v jehož rámci soud rozhoduje o tom, zda určité právo nebo právní poměr (dřívější terminologii právní vztah) existuje, či nikoliv; přitom svým rozhodnutím pouze deklaruje, zda tu právo či právní poměr je, či není, nekonstituuje jím právo (nezakládá, nemění, neruší), neboť skutečnost, od níž se odvíjí konstituování práva (která založila jeho vznik, změnu, zánik), nastala v minulosti, v době před rozhodnutím soudu…… Neplatnost právního jednání je právem stanovený následek vad určitého právního jednání, s nimiž tento důsledek spojuje zákon. Projevuje se v tom, že právní jednání nepůsobí zákonem předvídané následky v právních vztazích, je neúčinný, a to ex tunc nebo ex nunc. Neplatnost není tedy sama o sobě ani právem, ani právním poměrem z pohledu § 80, nýbrž je zákonným důsledkem určitých právních skutečností. Určovací návrh má tedy preventivní povahu, je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než jeho právní postavení bylo porušeno, v situaci, kdy je tu konkrétní chování žalovaného, které nasvědčuje úmyslu žalovaného porušit právo žalobce nebo způsobit žalobci újmu na jeho právním postavení (opět lze připomenout stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl.-st. ÚS 21/05)…. Ostatně soudní praxe (judikatura) již před dlouhou dobou dovodila, že má-li právní otázka (platnost smlouvy), o které má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního poměru, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, je-li možno žalovat přímo na určení existence práva nebo právního poměru. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2.4.2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, se např. uvádí "Jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř. - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.1996, sp. zn. 2 Odon 50/96) [viz Jirsa J ., Beran, V ., Havlíček, K ., Janek,