24 C 396/2023-59 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem domáhala rozsudku ve znění, že jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 20. 06. 2023 do zaplacení a dále částku ve výši 19 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 30. 04. 2021 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že na základě objednávky poskytla žalovanému č. 1 dne 2. 2. 2021 zdravotní péči spočívající v provedení stomatologického ošetření a souvisejících služeb, kdy na základě těchto provedených služeb vystavila žalovanému č. 1 doklad č. 38156 znějící na částku ve výši 1 650 Kč. Následně opětovně poskytla žalovanému zdravotní péči spočívající v provedení stomatologických služeb dne 13. 4. 2021, na základě kterých vystavila daňový doklad č. 46423 znějící na částku ve výši 19 900 Kč. Téhož dne uzavřel žalovaný č. 1 s žalobkyní dohodu o uznání dluhu, v rámci které se zavázal do 15 dnů ode dne podpisu dohody uhradit dlužnou částku ve výši 19 900 Kč na účet žalobkyně. I přes písemné uznání dluhu však dlužné částky neuhradil, pročež žalobkyně eviduje za žalovaným č. 1 pohledávku v celkové výši 21 550 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených stomatologických služeb. V době vzniku dlužných pohledávek byl žalovaný č. 1 nezletilý, ručí v souladu s ustanovením § 899a odst. 2 občanského zákoníku za tyto dlužné pohledávky rodič, který dal k danému právnímu jednání souhlas či za nezletilého jednal, v tomto případě žalovaný č. , hodnota, (otec). Žalobkyně vyzývala žalované k úhradě dlužné pohledávky.2. Žalovaní při jednání soudu konaném dne 9. 12. 2024 nárok neuznali a namítli, že s žalobkyní neuzavřeli žádnou smlouvu ohledně ničeho, že zaplatili poměrně velké peníze. Ústní dohoda byla, že to bude stát kolem 55 000 Kč, nakonec po nich chtěli asi 88 000 Kč. Žalovaný 2 přímo v hotovosti platil asi 20 000 Kč a 8 000 Kč, stvrzenku však již nemá. Na žalovaného 1 následně dělali nátlak v ordinaci, že pokud jim ihned nepodepíše dlužní úpis, že mu vyndají z pusy to, co má. Doplnili, že již zaplatili, byť na základě exekuce, přes 50 000 Kč a vlastně nikdy nedostali žádný rozpočet, kolik by to mělo stát. Žalovaný 2 taktéž namítl, že zaplatil 19 900 Kč v hotovosti na recepci, předtím tam platila asi 8 000,- Kč švagrová v hotovosti. Další platby si potom strhli po nějakých civilních soudech exekucí, asi 54 000 Kč, ale tuto konkrétní žalovanou platbu uhradil na recepci.3. Žalovaný 1 dne 20. 1. 2025 požádal o odročení jednání dne 22. 1. 2025, přičemž uvedl, že o odročení žádá „z osobních důvodů“. Soud jednání neodročil, neboť pro svoji obecnost a vzhledem k tomu, že k ní nic nebylo doloženo ohledně osobních důvodů, není omluva řádná.4. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující důkazy:5. Z anamnestického dotazníku žalovaného č. 1 ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný 1 při uvedené svých osobních, kontaktních a zdravotních údajů kontaktoval žalobkyni s požadavkem na konkrétní druh aparátu (rovnátka).6. Z daňového dokladu č. 46423 z dne 13. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel vystavila za stomatologické vyšetření žalovanému 1 jako odběrateli fakturu na částku 19 900 Kč.7. Z daňového dokladu č. 381569 z dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel vystavila za stomatologické vyšetření žalovanému 1 jako odběrateli fakturu na částku 1 650 Kč.8. Z uznání dluhu ze dne 13. 4. 2021 podepsaného žalovaným 1 soud zjistil, že žalovaný dne 13. 4. 2021 uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 19 900 Kč co do důvodu i výše, a to za poskytnuté zdravotnické služby, přičemž se dluh zavázal uhradit do patnácti dnů ode dne vystavení.9. Z léčebného plánu vystaveného , Anonymizováno, dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalovanému 1 byl stanoven uvedeného dne plán léčby zahrnující taktéž zavedení fixních rovnátek s odhadovanou dobou léčby 2 roky (+/- 6 měsíců). Kalkulace ceny obsahuje tři položky, a to desku (hyrax 7 970 Kč), fixní aparát (kov 49 900 Kč, keramika 64 900 Kč) a alignery (Spark 88 900 Kč, Invi 98 900 Kč), přičemž kalkulace ceny nezahrnuje dentální hygienu a péči u jiných lékařů.10. Ze dvou předžalobních výzev ze dne 7. 6. 2023 a z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované (každého jednotlivě) k uhrazení dlužných částek, mimo jiné i žalovaných částek, a to nejpozději ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Téhož dne byly výzvy, jak vyplývá z podacího archu, odeslány.11. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:12. Ze shodného tvrzení účastníků a anamnestického dotazníku vzal soud za prokázané, že žalovaný 1, na základě postupu či se souhlasem žalovaného 2, podstoupil u žalobkyně na základě smlouvy ortodontickou léčbu sestávající se ze zavedení fixních rovnátek a souvisejících úkonů, přičemž soud svém závěru přihlédl i ke skutečnosti, že žalovaný 2 sám při jednání soudu konaném dne 9. 12. 2025 tvrdil, že za uvedené služby on či jeho rodina platili. Stomatologické, resp. ortodontické služby byly žalobkyní před zahájením kalkulovány na částku 7 970 Kč za desku, částku 49 900 Kč či 64 900 Kč za fixní aparát a částku 88 900 Kč či 98 900 Kč za alignery (rozmezí kalkulováno v závislosti na užitých technologiích), přičemž léčba byla odhadována na 2 roky (+/- 6 měsíců). Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyni vznikla pro uskutečněné stomatologické služby za žalovaným 1 pohledávka ve výši 19 900 Kč, kterou dne 13. 4. 2021 žalovaný uznal, a dále pohledávka ve výši 1 650 Kč, která vznikla za služby učiněné ještě před těmi, které jsou titulem pro pohledávku ve výši 19 900 Kč. Splatnost žalovaným 1 uznané pohledávky ve výši 19 900 Kč nastala dne 29. 4. 2024, neboť se při uznání dluhu žalovaný 1 zavázal dluh uhradit do patnácti dnů ode dne vystavení. Následující den se dostal žalovaný 1 do prodlení. Jakkoli žalovaný 2 v řízení tvrdil, že dluh zaplatil a že na žalovaného 1 byl učiněn nátlak, nepředložil však ke svému tvrzení žádné důkazní prostředky, pročež zaplacení pohledávek a ani tvrzený nátlak na žalovaného 1 nebyly v nyní vedeném řízení prokázáno.13. Podle ustanovení § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.14. Podle § 1724 odst. 1 o.z. platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.15. Podle § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.16. Podle § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 899a odst. 2 o.z. za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné svéprávnosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo mu k právnímu jednání udělil souhlas; tím není dotčen § 876 odst. 3. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu.18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť bylo nepochybně prokázáno, že žalobkyně a žalovaný 1 uzavřeli smlouvu na základě které žalovaný 1 obdržel stomatologické, resp. ortodontické služby, za které nezaplatil, přičemž jeho otec, žalovaný 2, k uvedenému vyslovil souhlas. Žalovaný 2 je tak ve smyslu § 899a odst. 2 o.z. ručitelem žalovaných pohledávek žalovaného 1. Žalobkyně uskutečněné služby poskytla žalovanému 1, přičemž je následně vyfakturovala, avšak žalovaní žalované pohledávky ani přes upomínku neuhradili. Jakkoli žalovaný 2 v řízení tvrdil, že dluh zaplatil a že na žalovaného 1 byl učiněn nátlak, nepředložil ke svému tvrzení žádné důkazní prostředky, pročež zaplacení pohledávek a ani tvrzený nátlak na žalovaného 1 nebyly v nyní vedeném řízení prokázáno. Splatnost pohledávky ve výši 19 900 Kč nastala patnáct dní po uznání dluhu žalovaným 1, splatnost pohledávky ve výši 1 650 Kč pak nastala marným uplynutím lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalovaným poskytla ve výzvě k plnění.19. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalované částky do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst.