39 C 71/2024-59 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 16 731,56 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou dne , datum, (dále též jen „smlouva č. , hodnota, “). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy č. , hodnota, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 971 Kč při úrokové sazbě 18,23 % ročně, s odměnou za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a s náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 1 998 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 356 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne , datum, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla právní předchůdkyní žalobkyně pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, postoupena žalobkyni. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala částky 16 731,56 Kč (z čehož dlužná jistina činila částku ve výši 9 492,41 Kč a dlužného poplatek částku ve výši 7 239,15 Kč), dále kapitalizovaného úroku ve výši 807,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 446,87 Kč, úroku ve výši 18,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 492,41 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 492,41 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, , kterou žalobkyně žalované zaslala stejného dne.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Ze smlouvy č. , hodnota, včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně poskytla v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení poskytnuté částky právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 8 469 Kč, z čehož částka 4 971 Kč představovala úrok, částka 1 500 Kč představovala částku za zpracování spotřebitelského úvěru a částka 1 998 Kč za komfortní a flexibilní splácení, to vše měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách ve výši 356 Kč.5. Ze zákaznické karty (žádosti o spotřebitelský úvěr) ze dne , datum, bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 12 782 Kč, který měla žalovaná doložit výpisem z bankovního účtu. Dále vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z žalovanou odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 4 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že nemá žádné další půjčky, zdroj jejích finančních prostředků je mateřská/rodičovská dovolená, je svobodná a žije na ubytovně. Žalovaná dále uvedla, že sdílí domácnost s 1 další osobou, jejíž příjmy jsou 17 000 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti uvedla, že finanční prostředky mají sloužit k úhradě neočekávaných výdajů.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, byla s účinností k , datum, postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu do deseti dnů od data doručení této výzvy. Oznámení bylo odesláno poštou dne , datum, .8. Z tabulky umoření byly zjištěny platby žalované na pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 1 200 Kč (dne , datum, částka 400 Kč, dne , datum, částka 400 Kč, dne , datum, částka 200 Kč a dne , datum, částka 200 Kč).9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do , datum, . Výzva byla odeslána poštou dne , datum, .10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:11. Žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek za půjčku ve výši 8 469 Kč, z čehož částka 4 971 Kč představovala úrok, částka 1 500 Kč představovala částku za zpracování spotřebitelského úvěru a částku 1 998 Kč za komfortní a flexibilní splácení, to vše měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách ve výši 356 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána jednak v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, , a dále pak výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , odeslanou téhož dne.12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.14. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků OPR-Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.20. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutím peněžních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Práv