46 C 64/2025-86 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětného určení s tím, že účastníci řízení jsou bratři. Jejich rodiče vlastnili nemovitosti specifikované ve výroku tohoto rozsudku (dále jen „nemovitosti“), a to až do své smrti. Matka účastníků zemřela dne 24. 7. 2021 a otec dne 28. 11. 2021. Jedinými dědici jsou účastníci tohoto řízení, přičemž vlastnické právo na ně přešlo rovným dílem. Předmětné nemovitosti však nebyly v pozůstalostním řízení vůbec projednány, když s ním žalovaný nesouhlasil, neboť měl za to, že je výlučným vlastníkem sporných nemovitostí. Žalovaný se dovolává svého vlastnického práva na základě darovací smlouvy ze dne 31. 1. 2017, kterou rodiče účastníků a žalovaný vtělili do notářského zápisu NZ, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jenž sepsala , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „notářský zápis“). Notářský zápis však trpí takovými vadami, které způsobují absolutní neplatnost tohoto zápisu. Předmětné vady spočívají ve formálním postupu notářky, když matka účastníků nemohla provést všechny úkony vyžadované notářským řádem, tedy nemohla prohlásit, že je způsobilá k právním jednáním, souhlasit se zapsáním svého rodného čísla do listiny, nemohla prokázat svou totožnost a nemohla být přítomna sepisu zápisu a jeho přečtení. Žalobce k tomuto závěru dospěl s ohledem na skutečnost, že matka účastníků nebyla přítomna v notářské kanceláři, ale seděla v autě před ní. Jiné námitky žalobce proti uvedenému jednání nevznesl.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když měl za to, že proces sepisu notářského zápisu byl řádný.3. Vzhledem k tomu, že žalobce má bydliště v Rakouské republice, posoudil soud svou mezinárodní příslušnost a uzavřel, že ve věci je příslušným dle čl. 24 odst. 1 nařízení Brusel I bis.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný jsou bratři. Jejich rodiče vlastnili nemovitosti nejméně do dne 31. 1. 2017 (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků). Matka účastníků zemřela dne 24. 7. 2021 a otec dne 28. 11. 2021. Dědici po zemřelé matce jsou účastníci spolu s jejich otcem a po zemřelém otci jsou to účastníci. Oba účastníci proto nabyli dědictví po rodičích rovným dílem. Nemovitosti v pozůstalostním řízení nebyly projednány, neboť se účastníci neshodli, zda jsou její součástí (prokázáno rozhodnutími pozůstalostního soudu ve spojení s protokoly). Zapsaným vlastníkem nemovitostí je žalovaný (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).5. Dne 31. 1. 2017 byl sepsán notářský zápis. Podle znění zápisu se měli účastnit sepisu žalovaný a jeho rodiče, kteří poté, co prohlásili, že jsou způsobilí samostatně jednat v rozsahu jednání a prokázali svou totožnost, uzavřeli darovací smlouvu k nemovitostem, kterou na žalovaného převedli vlastnické právo k nim a pro sebe zřídili věcné břemeno doživotního užívání. Po přečtení pak byl notářský zápis podepsán všemi přítomnými (prokázáno notářským zápisem).6. Žalobce zpochybňoval pravost tohoto dokumentu, pokud jde o náležitosti notářského zápisu. Mezi stranami však nebylo sporu, že všichni zúčastnění notářský zápis podepsali a darovací smlouvu uzavřeli. Spor byl toliko o tom, zda byly dodrženy všechny procesní náležitosti pro vyhotovení veřejné listiny.7. Soud tak uzavřel, že byla podepsána listina obsahující vůli rodičů uzavřít darovací smlouvu k nemovitostem a převést vlastnické právo na žalovaného a vůli žalovaného dar přijmout. Následně došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného.8. Soud s ohledem na svůj právní názor zamítl veškeré další dokazování pro nadbytečnost. Z dalších provedených důkazů pak nezjistil žádné relevantní skutečnosti.9. Soud posoudil věc podle práva České republiky, když všichni zúčastnění jsou občany České republiky a věc nemá žádný vztah k žalobcově bydlišti.10. Podle § 189 odst. 1 z. ř. s., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.11. Podle § 172 odst. 2 z. ř. s., nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.12. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.13. Podle § 985 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.14. Soud posoudil, zda je po formální stránce žaloba způsobilá k projednání, když jde o žalobu určující vlastnického práva s ohledem na dědictví po zemřelém. Vzhledem k tomu, že v pozůstalostním řízení se dědici neshodli na rozsahu pozůstalosti, jsou nemovitosti majetek, ke kterému se dle § 172 odst. 2 z. ř. s. nepřihlíží a žalobce jej tak musí požadovat žalobou dle § 189 odst. 1 z. ř. s. Pokud jde o formu žaloby, tak naléhavý právní zájem dle § 80 o. s. ř. vyplývá ze zákona (§ 985 o. z.). Soud tak uzavřel, že žaloba byla podána formálně správně.15. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.16. Podle § 2055 odst. 1 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.17. Podle § 560 o. z., převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.18. Podle § 574 o. z., na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.19. Podle § 1105 o. z., převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.20. Podle § 17 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákona“), ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin. Podle odst. 2, pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.21. Soud posoudil darovací smlouvu vtělenou do notářského zápisu a uzavřel, že provádění dalšího dokazování by bylo nadbytečné. Obecně platí, že notářský zápis je veřejnou listinou a jde o listinu, která je způsobilá pro zápis darovací smlouvy do katastru nemovitostí.22. I kdyby však předmětný notářský zápis vykazoval takové formální vady, že by nesplňoval náležitosti notářského zápisu a neměl tak náležitosti veřejné listiny, jednalo by se nadále o listinu, která zachycuje právní jednání zúčastněných, které jimi bylo řádně podepsáno. Taková listina by i nadále vykazovala znaky soukromé listiny, přičemž výklad takového jednání by měl směřovat k jeho platnosti (§ 574 o. z.).23. Obecně platí, že právní jednání je možné činit v jakékoliv formě, nevyžaduje-li právní řád formu přísnější (§ 559 o. z.). Smlouva převádějící vlastnické právo k nemovitosti při tom vyžaduje s ohledem na § 560 o. z. toliko písemnou formu. Lze sice obecně doporučit, aby smlouva (s ohledem na vkladové řízení do katastru nemovitostí) byla uzavřena ve vyšší formě ověření (notářský zápis nebo smlouva s úředně ověřenými podpisy), ta však není obliga