48 C 146/2025-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného příspěvku za období do 31. 3. 2024 podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „Zákon č. 168/1999 Sb.) a zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon č. 30/2024“) za období od 1. 4. 2024. Uvedla, že žalovaný jako vlastník, popř. provozovatel (od 1. 4. 2024 provozovatel) vozidla reg. značky , SPZ, nemělode dne 11. 1. 2024 do 15. 10. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění dle Zákona č. 168/1999 Sb. a Zákona č. 30/2024 Sb. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy k úhradě příspěvku, byla mu zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný však na příspěvek doposud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů dále uvedených vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:5. Žalovaný jako vlastník, popř. provozovatel vozidla reg. značky , SPZ, , , Anonymizováno, , osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 (dále jen „vozidlo“), neměl v období od 11. 1. 2024 do 15. 10. 2024 (tj. 279 dní) sjednané pojištění dle Zákona (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 1. 2025). Žalobkyně tak požadovala podle Zákona úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 47 Kč, tj. celkem částku 13 113 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za vozidlo ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, přičemž tato mu byla odeslána dne 6. 1. 2025 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 1. 2025). Splatnost příspěvku nastala dne 22. 3. 2025. Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 19. 6. 2025 (viz Předžalobní upomínka ze dne 19. 6. 2025 včetně kopie podacího archu a výpisu ze sledování zásilky ČP). Žalovaná částka ve výši 13 413 Kč je tvořena příspěvkem ve výši 13 113 Kč a poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývá z § 4 odst. 1 Zákona č. 168/1999 Sb. a § 6 odst. 1 Zákona č. 30/2024, a to uzavřít pro vozidlo pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla v období od 11. 1. 2024 do 15. 10. 2024. Z tohoto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 4 Zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 2 Zákona č. 30/2024 Sb.). Výše poplatku je dána počtem dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. Zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 3 Zákona č. 30/2024 Sb.). Za každý den je vlastník osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 povinen žalobkyni zaplatit částku 47 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024). Pro vozidlo žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 279 dní, celková výše poplatku tak činí 13 113 Kč. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí částku 300 Kč (§ 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 13 413 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 13 113 Kč od 23. 3. 2025 (tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku) až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 413 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.