48 C 147/2024-48 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení celkové částky 14 167,18 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o úvěru ze dne 7. 9. 2022. Dle tvrzení žalobce uzavřel s žalovaným dne 7. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému k jeho žádosti úvěr ve výši 15 000 Kč s úrokem 13 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 60 měsíčních splátkách po 346 Kč nejpozději do 25. 8. 2027. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce schopnost žalovaného splácet úvěr nahlédnutím do výpisů z bankovního účtu, ze kterého zjistil jeho měsíční příjmy a výdaje, a dále a dále nahlédnutím do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný se dostal do prodlení s placením sjednaných splátek, čímž došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal žalobci dlužen na jistině 14 041,18 Kč a na úvěrových poplatcích (za zaslané upomínky a dlužných poplatků za pojištění) 126 Kč. Žalobce dále žalobou nárokuje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 91,54 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1181,88 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužných částek vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce a žalovaný uzavřely dne 7. 9. 2022 smlouvu, jejíž součástí je mimo jiné Sazebník, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému k jeho žádosti úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s roční výpůjční úrokovou sazbou ve výši 13 % p.a., a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 346 Kč nejpozději do 25. 8. 2027 (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ). Z výpisů z bankovního účtu žalovaného od 18. 3. 2022 do 30. 8. 2022 a z výpisu z bankovního a nebankovního registru klientských informací, soud zjistil, že před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů seznatelných z jí dostupných bankovních výpisů žalovaného, nahlédnutím do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalovanému byla dne 7. 9. 2022 poskytnuta na jeho bankovní účet částka 15 000 Kč (prokázáno interním účetním dokladem). Jelikož žalovaný přestal hradit sjednané splátky, zaslal žalobce žalovanému výzvy k zaplacení dlužných částek. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 4. 2024 včetně podacího archu bylo soudem zjištěno, že před podáním žaloby byla žalovaný vyzván k úhradě žalovaných částek.5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).8. Podle ustanovení § 2395 odst. 1 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.11. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce a žalovaný řádně uzavřely smlouvu o úvěru. Žalobce po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného (s přihlédnutím k nízké výši měsíční splátky 346 Kč) poskytl žalovanému peněžní prostředky, čímž splnil svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s dohodnutým úrokem vrátit nesplnil, když přestal sjednané splátky úvěru řádně hradit. Žalovaný zůstal žalobci dlužen na jistině částku 14 041,18 Kč, na nákladech za celkem čtyři odeslané upomínky částku 126 Kč, tj. celkem žalovanou částku 14 167,18 Kč. Žalobce dále vznikl nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 13 % ročně z nesplacené jistiny od 1. 8. 2023 (den následující po dni, ve kterém došlo k poslední úhradě ze strany žalovaného) do zaplacení, který žalobce v období od 1. 8. 2023 do 15. 3. 2024 kapitalizoval částkou 1 181,88 Kč.14. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobci též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. od 16. 3. 2024 do zaplacení, přičemž v období od 1. 8. 2023 do 15. 3. 2024 tyto kapitalizoval částkou 91,54 Kč.15. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobce doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).