6 C 75/2025-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 72 800 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazené ceny za nucený odtah motorového vozidla reg. zn. RZ , SPZ, parkovného za jeho následné střežení na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie hl. m. Prahy podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu. K odstraňování vozidel a jejich vraků z místních komunikací je žalobkyně oprávněna na základě zřizovací listiny hl. m. Prahy. Cena odtahu a následného parkovného je stanovena nařízením hl. m. Prahy účinného ke dni odtahu, parkovné je pak počítáno a každý započatý den dle nařízení účinného ke konkrétnímu dni. Dluh žalované je tak tvořen částkou za odtah ve výši 3 800 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení, částkou 400 Kč za parkovné za čtvrtý až sto osmdesátý den střežení po provedeném odtahu a částkou 50 Kč parkového za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Dluh je vypočítán ke dni podání žaloby, tj. , datum, . Žalovaná byla písemně kontaktována o oznámení odtahu vozidla a jeho následném umístění na odtahovém parkovišti i o částce za odtah a jejím postupném navyšování, současně byla vyzvána k úhradě uvedených částek.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.4. Ze zřizovací listiny ze dne , datum, (úplné znění ze dne , datum, ) bylo zjištěno, že zastupitelstvo hl. m. Prahy vydalo zřizovací listinu příspěvkové organizace – žalobkyně, jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hl. m. Prahy včetně zajišťování odstranění vozidel z komunikace (odtahová služba) a hlídaní odtažených vozidel, (viz čl. V.I bod 2.14 zřizovací listiny). Příspěvková organizace byla zřízena dnem , datum, .5. Z karty vozidla reg. zn. , SPZ, bylo zjištěno, že vozidlo je vedeno jako provozované, a sice žalobkyní od , datum, .6. Z Protokolu o odtahu vozidla č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne , datum, byla strážníkem Městské policie žalobkyně požádána o odstranění vozidla tov. zn. , Anonymizováno, černé barvy, reg. zn. , SPZ, , z důvodu uvedeného v § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., a to z adresy , adresa, . Cena odtahu činila 3 800 Kč.7. Z žádosti o informace ze dne , datum, a ze sdělení údajů ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně požádala Magistrát hl. m. Prahy o poskytnutí údajů ohledně doručovací adresy žalobkyně.8. Z oznámení žalobkyně ze dne , datum, včetně nedoručené obálky bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno datum odtahu vozidla včetně adresy místa, kde bylo vozidlo umístěno, dále byla žalovaná vyzvána k převzetí vozidla a byly jí sděleny ceny odtahu a parkovného v souladu s nařízením č. 2 z roku 2013, které je přílohou usnesení Rady hl. m. Prahy ze dne 12. 2. 2013.9. Z nařízení Rady hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti byla zjištěna jak cena odtahu ve výši 3 800 Kč, tak denní sazba za služby parkovišť určených ke střežení vozidel, a to 250 Kč za první až třetí započatý den, 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém.10. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně nedoručené zásilky bylo zjištěno, že žalované bylo žalobkyní oznámeno, že dne , datum, došlo k odtahu jejího vozidla na parkoviště provozované žalobkyní, rovněž jí byla oznámena výše dluhu za současného uvedení ceny odtahu a parkovného dle nařízení č. 2 z roku 2013 o maximálních cenách za nucený odtah vozidel. Současně byla žalovaná upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou pro případ, že k uhrazení dluhu nedojde.11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne , datum, bylo z ulice , adresa, žalobkyní odtaženo vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, , které je v registru vozidel evidovaná jako provozované, a sice žalovanou od , datum, . Důvodem odtahu byla skutečnost, že vozidlo tvořilo překážku v provozu ve smyslu ust. § 45 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích. O odtahu vozidla včetně místa, kam bylo vozidlo odtaženo, stejně tak o ceně odtahu a ceně střežení vozidla (parkovného) byla žalovaná informována žalobkyní oznámením ze dne , datum, . Žalovaná na oznámení nereagovala ani přes výzvu k úhradě dlužných částek ze dne , datum, kdy byla rovněž upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu.12. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Podle odst. 4 téhož ustanovení je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.13. Podle § 2 písm. b) zákona o silničním provozu provozovatelem vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.14. Podle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen „nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy“) maximální cena za odtah vozidla činí 3 800 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí a) první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, b) od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, c) od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den.15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.17. Soud vzal za prokázané, že žalovaná je vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které bylo na základě rozhodnutí příslušníka Městské policie Praha ve smyslu ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu dne , datum, žalobkyní odtaženo na střežené parkoviště, přičemž žalovaná si je ani k výzvě nevyzvedla. Žalobkyně je tak na základě ust. § 45 zákona o silničním provozu oprávněna po žalované, jakožto provozovateli odtaženého vozidla, požadovat náhradu vzniklých nákladů spojených s odtahem vozidla a jeho parkováním na střeženém parkovišti. Žalobkyně nárokovala cenu nuceného odtahu v částce 3 800 Kč a dále cenu parkovného po dobu 138 dní, kdy bylo vozidlo žalovaného odstaveno na střeženém parkovišti, které provozuje žalobkyně, ve výši 69 000 Kč při sazbě 250 resp. 400 Kč za jeden den dle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy. Žalobkyně se pokusila žalovanou předžalobně vyzvat k zaplacení dlužné částky, nicméně žalovaná na toto nikterak nereagovala a dlužnou částku byť jen částečně neuhradila, čímž se s plněním dostala do prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila.18. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky v požadovaném rozsahu, tj. ode dne podání žaloby do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.19. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 912 Kč a jednak paušální náhrady nákladů za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 300 Kč celkem tedy 600 Kč. Ce