7 C 148/2025-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, ., přičemž tato společnost ji nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 12. 2024 se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet poskytla finanční prostředky ve výši 3 000 Kč dne 1. 5. 2023 a ve výši 17 000 Kč dne 2. 5. 2023. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně dne 26. 12. 2024 zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně tedy požaduje jistinu 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 1. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 1. 5. 2023 připsána částka 3 000 Kč a dne 2. 5. 2023 ve výši 17 000 Kč, přičemž platby byly odeslány přes platební bránu , právnická osoba, s poznámkou , právnická osoba, (potvrzení o provedené platbě ze dne 1. 5. 2023 a 2. 5. 2023, sdělení , právnická osoba, .). Smlouvou ze dne 6. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 vč. seznamu postupovaných pohledávek). Smlouvou ze dne 12. 12. 2024 postoupila společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 vč. seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne 26. 12. 2024 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024). Téhož dne zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které určila splatnost ve lhůtě tří dnů (předžalobní výzva ze dne 26. 12. 20244, podací lístek).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.10. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť na ni pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z.11. Soud se nezabýval otázkou, zda byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, ani tím, zda by taková případná smlouva byla platná s ohledem na (ne)zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně uplatnila svůj nárok výlučně z titulu bezdůvodného obohacení.12. Vzhledem k tomu, že poskytnutí částky 20 000 Kč žalovanému bylo prokázáno, je žalovaný povinen žalobkyni vrátit skutečně poskytnuté a nesplacené peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z.13. Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1968 a § 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Splatnost nastala dne 3. 1. 2025, přičemž tuto soud odvodil od doručení (§ 573 o. z.) předžalobní výzvy s žalobkyní stanovenou třídenní splatností. Žalovaný byl tedy v prodlení ode dne 4. 1. 2025, soud proto vyhověl žalobkyni též co do nároku na zákonný úrok z prodlení ode dne 6. 1. 2025 do zaplacení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) – částka 300 Kč za dva úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci, dvě paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění do 31. 12. 2024 a částka 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci, jednu paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění od 1. 1. 2025 a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Soud v dané věci aplikoval ust. § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 340/2022, 7 C 267/2022, 7 C 391/2022, 7 C 131/2023 či 7 C 425/2023) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).