7 C 177/2024-29 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 1. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 48 154,38 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále též jako „smlouva“) uzavřené mezi společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou dne 7. 6. 2021. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, který žalovaná mohla čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala takto čerpané prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně ve sjednaných lhůtách se splatností 1. splátky k 17. 8. 2021 a každé další splátky vždy do 17. dne následujícího měsíce. Minimální stanovená měsíční splátka měla činit 5 % z čerpané výše úvěru, nejméně však 500 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 58 684,20 Kč, avšak porušila svůj závazek řádně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradila jen 42 262 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a na základě odstoupení od úvěrové smlouvy zesplatnila úvěr k 30. 6. 2023. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalované požadovat k zaplacení také smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Dne 10. 7. 2023 uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou, a to s účinností k 11. 7. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou o postoupení pohledávky vyrozuměla. Celková výše pohledávky činila ke dni postoupení 46 925,56 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 39 106,34 Kč, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 5 987,98 Kč (v sazbě 22,68 % ročně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 39 106,34 Kč za období od 26. 10. 2022 do 30. 6. 2023 (tj. do dne, ke kterému byl úvěr zesplatněn), z nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 031,24 Kč a z nezaplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalované ve výši 800 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 39 106,34 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 6. 6. 2023 do 24. 1. 2024, tedy ve výši 9 048,04 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne 2. 11. 2023. Žalovaná na dluh nic neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 7. 6. 2021 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, (prokázáno rámcovou smlouvou). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalované, ve které žalovaná deklarovala, že je na mateřské dovolené a pečuje o osobu blízkou, je vdaná, vyživuje 2 děti, bydlí v nájmu, její čistý měsíční příjem činí 10 000 Kč, celkový příjem domácnosti činí 93 000 Kč, celkové náklady domácnosti činí 25 000 Kč a finanční závazky žalované činí 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici zprávu z registru SOLUS, BRKI a NRKI. Nedílnou součástí takto uzavřené smlouvy jsou mj. produktové podmínky pro revolvingové úvěry. Strany sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení (prokázáno žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Poté, co právní předchůdkyně žalobkyně žádost vyhodnotila, vydala na potvrzení její akceptace žalované platební kartu s možností čerpání finančních prostředků do výše 40 000 Kč, o čemž žalovanou vyrozuměla písemným oznámením se shrnutím základních podmínek úvěru – úvěrový rámec 40 000 Kč, roční úroková sazba 22,68 %, datum úhrady měsíčních splátek k 17. dni v měsíci, výše měsíčních splátek min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč (prokázáno oznámením ze dne 15. 6. 2021). Protože žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého oprávnění a písemným oznámením adresovaným žalované od smlouvy odstoupila, prohlásila celou svoji pohledávku za žalovanou splatnou k 30. 6. 2023 a žalovanou vyzvala k zaplacení částky 46 926 Kč sestávající z dlužných měsíčních splátek úvěru ve výši 16 627 Kč, z jistiny úvěru splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy ve výši 28 468 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 1 032 Kč a nákladů spojených s vymáháním ve výši 800 Kč (prokázáno odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 25. 5. 2023). Žalovaná vyčerpala úvěr v celkové výši 58 684,20 Kč a zaplatila částku 42 262 Kč (prokázáno výpisem čerpání). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 7. 2023 má soud za prokázané, že došlo k postoupení celé pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 14. 7. 2023, který byl odeslán prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 17. 7. 2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky včetně kopie poštovního podacího archu). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím pověřeného terénního pracovníka dne 17. 8. 2023 a následně ještě předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2023, která byla odeslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 3. 11. 2023 (prokázáno výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, výzvou před podáním žaloby včetně kopie poštovního podacího archu).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti nad rámec shora uvedených.8. Po právní stránce soud na řešený případ aplikoval úpravu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“).9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotř. úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.13. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a