7 C 236/2024-42 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 417,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 6. 2023 (dále též jako „Smlouva“). Tvrdila, že po řádném vyhodnocení úvěruschopnosti žalovanému poskytla možnost čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl sjednán na částku 17 289 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, to vše při úhradě poplatků. Žalovaný v daném případě načerpal částku 17 289 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil celkem 1 291 Kč. V důsledku porušení povinnosti žalovaného uhradit úvěr čas, žalobkyně přikročila k zesplatnění úvěru a výzvě k uhrazení celého úvěru. Po žalovaném, který nadále neplnil, se žalobkyně nyní v tomto řízení domáhá zaplacení částky 19 417,59 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 16 938,43 Kč, poplatků ve výši 156 Kč (za vedení účtu), poplatků za pojištění ve výši 223,16 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí revolvingového úvěru, přičemž žalobkyni deklaroval, že je zaměstnán u , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem 27 000 Kč, příjem ostatních členů jeho domácnosti činí 23 000 Kč, jeho výdaje na bydlení činí 6 000 Kč, bydlí v podnájmu, splátky všech úvěrů činí 0 Kč a ostatní výdaje činí 3 000 Kč. Žalobkyně z těchto údajů vyšla při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž údaje ověřila výpočtem MLS a lustrací v externích registrech (prokázáno kartou klienta, Smlouvou a metodikou posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně měla též k dispozici úvěrovou zprávu, dle které načerpala informace o tom, že žalovaný měl ke dni žádosti o úvěr jeden dosud existující nesplacený úvěry, a to osobní úvěr z 16. 3. 2023 na částku 30 000 Kč, na který měl žalovaný splácet 14 měsíčních splátek po 3 984 Kč. Žalovanému dle úvěrové zprávy zbývalo 12 splátek, přičemž datum ukončení úvěru bylo vykázáno jako 16. 5. 2024 a suma zbývajících splátek činila 47 792 Kč (prokázáno úvěrovou zprávou). V období duben 2023 odešly z účtu žalovaného platby v celkové výši 55 534,78 Kč; dne 4. 4. 2023 přišla platba s popisem „CreditGo půjčka“ ve výši 10 000 Kč; dne 13. 4. 2023 přišla platba od , právnická osoba, ve výši 32 351 Kč (prokázáno výpisem z účtu č. , č. účtu, za období duben 2023). Žalobkyně nabídku přijala a pro žalovaného vyhotovila návrh smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 6. 2023. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr na částku 17 289 Kč, který měl žalovaný splácet minimální měsíční splátkou ve výši 4 % z dlužné částky (min. 400 Kč). Ke úvěru bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet (Balíček pojištění MAX +), které krylo specifické případy neschopnosti splácet oproti měsíční úhradě 8,9 % z minimální splátky úvěru. Splatnost minimální měsíční splátky byla stanovena na 20. den v měsíci. Smlouva předpokládá, že v případě opoždění se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, jejichž výše činí 300 Kč za měsíc vymáhání a dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Při neuhrazení dvou a více splátek byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Dle Smlouvy jsou její nedílnou součástí mimo jiné úvěrové podmínky žalobkyně, dokumenty k pojištění. Ke Smlouvě je poskytován tzv. Šikovný účet , jméno FO, , přičemž podpisem Smlouvy klient projevuje souhlas být vázán sazebníkem žalobkyně. Tento stanoví měsíční poplatek za vedení účtu PLUS na částku 39 Kč (prokázáno Smlouvou). Žalovaný vyslovil svůj souhlas s uzavřením Smlouvy zasláním SMS kódu (prokázáno dokumentem dohledání informací o činnosti klienta). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z jeho cestovního pasu (prokázáno cestovním pasem žalovaného). Žalovaný dne 12. 6. 2023 vyčerpal částku 17 289 Kč (prokázáno opisem výpisu proplacení Smlouvy). Žalovaný na úvěr poskytnutý žalobkyní zaplatil toliko částku 1 291 Kč (prokázáno výpisem čerpání). Dopisem ze dne 11. 12. 2023, který byl zároveň oznámením o zesplatnění úvěru pro prodlení s úhradou závazků, žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celé dlužné částky 20 579,24 Kč do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru vč. dokladu o odeslání). Žalovaný byl dále žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou vč. dokladu o odeslání).5. Z ostatních důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.10. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Po právní stránce soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.15. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez