7 C 362/2025-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedených částek z titulu neuhrazení příspěvku za absenci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tvrdila, že žalovaný provozoval osobní automobil reg. zn. , SPZ, , aniž by měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od 26. 11. 2021 do 31. 3. 2022 a od 1. 4. 2022 do 24. 6. 2022. Žalovaný byl k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP vyzván dvěma výzvami, a to výzvou ze dne 9. 6. 2022 a výzvou ze dne 22. 9. 2022. V případě obou uplatněných nároků žalobkyně požaduje též zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním vymáháním práva ve výši á 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínky k úhradě dlužných částek, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Žalovaný byl minimálně v období od 22. 5. 2019 do 18. 9. 2022 vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobního automobilu reg. zn. , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“; viz informace z Registru silničních vozidel). Žalovaný však neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to v období od 26. 11. 2021 do 31. 3. 2022, tedy po dobu 126 dní, a též v navazujícím období od 1. 4. 2022 do 24. 6. 2022, tedy po dobu 85 dní. Žalovaný byl k úhradě příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti za první žalované období ze strany žalobkyně vyzván výzvou ze dne 9. 6. 2022 se lhůtou k plnění do 60 dnů, která byla žalovanému odeslána téhož dne (viz výzva k úhradě příspěvku ze dne 9. 6. 2022 vč. potvrzení o odeslání). Žalovanou částku za první žalované období neuhradil ani poté, co byl k plnění vyzván ze strany zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 13. 10. 2022 s upozorněním na možné soudní řešení sporu (viz předžalobní výzva vč. potvrzení o odeslání). Žalovaný byl k úhradě příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti za druhé žalované období ze strany žalobkyně vyzván výzvou ze dne 22. 9. 2022 se lhůtou k plnění do 60 dnů, která byla žalovanému odeslána téhož dne (viz výzva k úhradě příspěvku ze dne 22. 9. 2022 vč. potvrzení o odeslán). Žalovanou částku za druhé žalované období neuhradil ani poté, co byl k plnění vyzván ze strany zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2023 s upozorněním na možné soudní řešení sporu (viz předžalobní výzva vč. potvrzení o odeslání).6. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, další dokazování soud neprovedl pro nadbytečnost.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. S ohledem na přechodná ustanovení k zákonu č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byla na věc aplikována původní právní úprava, tj. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“) a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „vyhláška“). Dále soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).9. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.10. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.11. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.12. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 na částku ve výši 47 Kč.13. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti činí 300 Kč.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Za první žalované období žalovaný porušil svou zákonnou povinnost stanovenou mu v § 1 odst. 2 písm. a) zákona, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle § 4 zákona a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky nárok na úhradu příspěvku ve výši 5 922 Kč (126 dní x 47 Kč). Dále má žalobkyně dle § 4 odst. 4 a § 2a vyhlášky právo na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Za první žalované období má tak žalobkyně nárok celkem na částku 6 222 Kč. Žalovaný byl k úhradě příspěvku za první žalované období vyzván výzvou odeslanou dne 9. 6. 2022, přičemž k datu splatnosti příspěvku stanoveném žalobkyní (23. 8. 2022) byl již příspěvek splatný.16. Za druhé žalované období žalovaný porušil svou zákonnou povinnost stanovenou mu v § 1 odst. 2 písm. a) zákona, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle § 4 zákona a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky nárok na úhradu příspěvku ve výši 3 995 Kč (85 dní x 47 Kč). Dále má žalobkyně dle § 4 odst. 4 a § 2a vyhlášky právo na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Za první žalované období má tak žalobkyně nárok celkem na částku 4 295 Kč. Žalovaný byl k úhradě příspěvku za první žalované období vyzván výzvou odeslanou dne 22. 9. 2022, přičemž k datu splatnosti příspěvku stanoveném žalobkyní (6. 12. 2022) byl již příspěvek splatný.17. Soud přiznal žalobkyni shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) – částka 300 Kč za dva úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci, dvě paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění do 31. 12. 2024 a částka 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci, jednu paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění od 1. 1. 2025 a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.