7 C 48/2024-56 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalovaném v tomto řízení domáhá zaplacení částky 128 063,08 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 3. 2023 (dále jen „Smlouva“). Tvrdila, že na základě smlouvy žalovanému poskytla částku 125 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 500 Kč a sjednaný úrok ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet ve splátkách po 2 680 Kč vždy ke 13. dni v měsíci. Žalovaný na úvěr zaplatil toliko splátky od 13. 4. 2023 do 13. 6. 2023. Jelikož žalovaný opakovaným prodlením závažně porušil své smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého smlouvou předpokládaného práva a úvěr zesplatnila ke dni 13. 9. 2023. Nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 124 453,03 Kč, nesplacený kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 6 260,61 Kč (za období od 13.6.2023 do 12. 9. 2023), smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč (za každou jednotlivou opožděnou splátku po 500 Kč), pojistné ve výši 657 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 953,05 Kč. Požaduje také příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 124 453,03 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení od a smluvního úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 124 453,03 Kč od 13.9.2023 do 11. 10. 2023 a od 12. 10. 2023 ve výši 15 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, když získala vybrané relevantní údaje o výši měsíčních příjmů žalovaného, jeho výdajích, rodinném stavu a počtu vyživovaných dětí. Tyto údaje pak ověřovala výpisy z bankovního účtu žalovaného, dále lustrovala žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, zjištěné skutečnosti poměřovala s normativními náklady.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Žalobkyně se žalovaným jednala o uzavření smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2023. Od žalovaného získala vybrané informace o jeho poměrech, přičemž pracovala s tím, že žalovaný je zaměstnán, dosahuje čistého měsíčního příjmu 35 000 Kč, je svobodný, bydlí u rodičů nebo rodinných příslušníků a jeho celkové měsíční výdaje na domácnost včetně splátek úvěru činí 3 000 Kč. Dále žalobkyně zjistila v úvěrovém registru, že žalovaný má aktivní spotřebitelský úvěr z data 13. 1. 2023 se zbývající jistinou ve výši 800 306 Kč, který je splácen po 11 158 Kč měsíčně (prokázáno kartou úvěruschopnosti). Žalovaného ztotožnila žalobkyně prostřednictvím zaslané fotografie platného občanského průkazu (prokázáno fotografií občanského průkazu). Žalobkyně ověřovala poměry žalovaného nahlédnutím do výpisu z jeho účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . pro období od 1. 12. 2022 do 13. 3. 2023, z něhož je mimo jiné patrné, že žalovaný měsíčně vynakládá částku 2 148 – 3 238 Kč na O2 Internet, 199 Kč – 259 Kč na streamovací službu Netflix. Jeho konečný disponibilní zůstatek činil dle výpisu z účtu 1 863 Kč. Ve výpise jsou patrné platby ve prospěch sázkové společnosti tipsport.cz., a to ve výši 3 000 Kč ze dne 10. 2. 2023, 4 000 Kč ze dne 11. 2. 2023, 2 600 Kč ze dne 13. 2. 2023, 861 Kč ze dne 11. 3. 2023 a 500 Kč ze dne 13. 3. 2023. Z účtu naopak není zřejmé, že by žalovaný splácel další splátky úvěru (prokázáno výpisem z účtu žalovaného za předmětné období). Žalobkyně měla dále k dispozici úvěrovou zprávu na základě lustrace žalovaného v nebankovním registru klientských informací. Ze zprávy bylo zjistitelné, že žalovaný měl evidován existující úvěr na částku 800 000 Kč, který měl být splácen ve splátkách po 11 158 Kč do roku 2032 (prokázáno úvěrovou zprávou). Žalobkyně následně žádost žalovaného o úvěr schválila a vyhotovila smlouvu o úvěru ze dne 13. 3. 2023, kterou podepsal její zástupce a žalovaný prostřednictvím jedinečného SMS kódu stanoveného pro tento účel. Dle Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 125 000 Kč oproti zaplacení ceny za službu 2 500 Kč. Úvěr měl být splácen při roční úrokové sazbě 19,99 % splátkami po 2 680 Kč, kdy splatnost první splátky nastávala 13.4.2023 a celkový počet splátek činil 120. Dále bylo sjednáno pojištění oproti měsíční úhradě 219 Kč. Smlouva předpokládá, že v případě opoždění splátky nebo jiné platby může žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou platbu. Smlouva předpokládá, že její nedílnou součástí jsou Úvěrové podmínky , podezřelý výraz, (prokázáno Smlouvou). Úvěrové podmínky , podezřelý výraz, stanovují v čl. 6.2, že žalobkyně může zesplatnit úvěr v případě, že její klient je v prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či poplatků či příslušenství úvěru (prokázáno úvěrovými podmínkami). Žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 125 000 Kč na účet č. , tel. číslo, dne 13.3.2023 (prokázáno potvrzením o vyplacení úvěru). Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 8 540 Kč, od 13. 7. 2024 nehradil ničeho (prokázáno Splátkovým kalendářem). Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 7. 11. 2023, odeslaným téhož dne, oznámila, že uplatňuje své právo na zesplatnění dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2023 a požaduje zaplacení celé dlužné částky do 10 dnů (prokázáno výzvou ze dne 7. 11. 2023, podacím archem).6. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, další dokazování soud neprovedl pro nadbytečnost.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.11. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právní stránce soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.16. Judikatura Soudního dvora Evr