10 C 13/2026-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 3. 10. 2022 smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa (, adresa, ) elektřinu ze zařízení distributora a žalovaný za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný však nikoli, když za období 5. 10. 2022 – 29. 5. 2023 za dodanou elektřinu nezaplatil, ač mu byla cena řádně vyúčtována fakturou č. , hodnota, znějící na 13 658,50 Kč splatnou dne 26. 1. 2023, z níž uhradil pouze 2000 Kč a dále fakturou č. , hodnota, znějící na částku 19 335,04 Kč, splatnou dne 15. 6. 2023, z níž neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 17. 9. 2025. Přestože byl žalovaný o zaplacení upomínán, zažalovanou částku neuhradil dosud.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, ale ani jeden se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a v řízení bylo zjištěno:5. Účastníci uzavřeli dne 3. 10. 2022 platně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za ní zaplatit sjednanou cenu dle ceníku (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 10. 2022, VOPD). Žalobkyně , Anonymizováno, žalovanému za uskutečněný odběr v období od 5. 10. 2022 – 9. 1. 2023 částku 13 658,50 Kč splatnou dne 26. 1. 2023 (prokázáno: fakturou č. , hodnota, ) za uskutečněný odběr v období od 10. 1. 2023 do 29. 5. 2023 částku 19335,04 Kč (prokázáno: fakturou č. , hodnota, ), žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne , datum, (prokázáno: předžalobní upomínkou ze dne , datum, , včetně poštovního podacího archu). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 1. 2025 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, dodatek č. 1 - 4, potvrzení o uhrazení úplaty ze dne 23. 9. 2025, dílčí předávací protokol ze dne 12. 9. 2025), přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 24. 9. 2025, odeslaným téhož dne (důkaz: oznámení o postoupení pohledávek, podací arch). Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, kterou vyčíslila ve výši 31381,04 Kč nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy, upomínka byla žalovanému odeslána téhož dne (důkaz: předžalobní upomínka ze dne 24. 9. 2025, podací lístek).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny dle ust. § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, a dále podle příslušných ustanovení (§ 1968, § 1970, § 1879) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).7. Na základě provedených důkazů bylo ve věci prokázáno, že žalovaný dne 3. 10. 2022 uzavřel se právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě , adresa, . Za odebranou energii vyúčtovanou mu fa č. , hodnota, a č. , hodnota, cenu neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně se rozhodla svou pohledávku postoupit na žalobkyni s účinností ke dni 17. 9. 2024 a tuto skutečnost žalovanému řádně oznámila. Na základě zjištěného skutkového stavu věci shledal soud žalobu důvodnou. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektřiny podle § 2079 a násl. o. z. a § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému plnění spočívající v dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa, žalovaný však nesplnil svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění, ve lhůtě splatnosti nezaplatil, čímž se dostal ode dne následujícího po splatnosti faktury do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen vedle jistiny platit i úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.), tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 114 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 210 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 233,54 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Požadavek žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení nesnížené dle § 14b a. t. pak soud nepovažuje za důvodný. Žalobkyní uplatňované nároky jsou reálně nároky uplatňovanými z týchž skutkových okolností, lišící se toliko výší uplatněného nároku a obdobím, za které je tento nárok uplatněn. Text popisující skutečnosti, z nichž uplatněné právo vyplývá, je v podávaných žalobách v podstatě totožný, lišící se právě toliko výší uplatňované částky, obdobím, za něž uplatňována a číslem faktury a datem její splatnosti. Vzhledem k tomu má soud zato, že právní služby poskytnuté advokátem lze v daném případě považovat za mechanickou rutinní činnost a návrh žalobkyně lze považovat za podaný na ustáleném vzoru ve smyslu § 14b a. t. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.