25 C 52/2026-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 2. 12. 2025 domáhala zaplacení částky 10 352,45 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný v období od 2. 4. 2025 do 11. 7. 2025 prováděl na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny. Dne 2. 4. 2025 byla na základě pracovního příkazu na uvedené adrese z důvodu neplnění smluvních platebních povinností přerušena dodávka elektřiny a dne 11. 7. 2025 bylo kontrolou č. , hodnota, při provádění demontáže elektroměru zjištěno porušení plomby a připojení vodiče zpět do elektroměru. Neoprávněným odběrem elektřiny vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 10 352,45 Kč, z toho náhrada za skutečně neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 9 954,66 Kč vypočtená dle ustanovení § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., platba za stálý příkon ve výši 354,22 Kč a cena za provoz nesíťové infrastruktury ve výši 43,57 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr fakturou č. , hodnota, na částku 10 352,45 Kč splatnou dne 27. 8. 2025. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne 2. 4. 2025 byla na základě pracovního příkazu na adrese , adresa, přerušena dodávka elektřiny. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT 3.005 kWh, NT 3.145 kWh, k tomuto stavu byla ukončena smlouva k odběru elektřiny ke dni 5. 6. 2025. Dne 11. 7. 2025 byla na uvedené adrese provedena kontrola, kdy při provedení demontáže elektroměru bylo zjištěno porušení plomby a připojení vodiče zpět do elektroměru, jež nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru při jeho demontáži byl VT 3.145 kWh, NT 21.070 kWh. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. č. , hodnota, . V období od 2. 4. 2025 do 11. 7. 2025 byla zaznamenána spotřeba elektřiny 1.045 kWh. Žalovaný byl evidován jako zákazník (odběratel). Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo zjištěno rozdílem stavu elektroměru při přerušení dodávky elektřiny a stavu elektroměru zjištěném při jeho demontáži (viz Protokol o kontrole odběrného místa ze dne 31. 7. 2025, Faktura, Upomínka). Neoprávněným odběrem elektřiny vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 10 352,45 Kč včetně DPH, z toho náhrada za skutečně neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 9 954,66 Kč vypočtená dle ustanovení § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., platba za příkon ve výši, Anonymizováno, 354,22 Kč a cena za provoz nesíťové infrastruktury ve výši 43,57 Kč (viz Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 31. 7. 2025). Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 31. 7. 2025 upozornila, že odběr elektřiny na výše uvedené adrese je kvalifikován jako neoprávněný s tím, že množství neoprávněně odebrané elektřiny za období od 2. 4. 2025 do 11. 7. 2025 činí 1.045 kWh (viz Oznámení o neoprávněném odběru ze dne 31. 7. 2025). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr fakturou č. , hodnota, ze dne 6. 8. 2025 na částku 10 352,45 Kč splatnou dne 27. 8. 2025 (viz Faktura č. , hodnota, ). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky žalobkyní vyzván upomínkou ze dne 8. 9. 2025 a předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2025 (viz Upomínka ze dne 8. 9. 2025, Předžalobní upomínka ze dne 30. 9. 2025).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti, a na právní úpravě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“).7. Podle § 51 odst. 1 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.8. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.9. Podle ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.10. Podle ustanovení § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny,11. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR se podává, že neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Odpovědnost za škodu za neoprávněný odběr elektrické energie je pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu - zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvod