25 C 87/2026-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 3. 2026 se žalobkyně domáhala zrušení společného jmění manželů s tvrzením, že účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, a manželství stále trvá. Dne , datum, se z manželství narodila dcera , jméno FO, , dne , datum, , jméno FO, , dne , datum, , Jméno žalovaného, a dne , datum, , jméno FO, . , jméno FO, , Jméno žalovaného, již od roku 2001 podniká v oblasti informačních technologií a je společníkem dvou korporací s.r.o. (, právnická osoba, . a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ), v nichž je výlučným a jediným společníkem. Ještě v tomto a v následujícím roce hodlá manžel významně rozšířit svou podnikatelskou činnost, je rozhodnut navýšit své podnikatelské aktivity a má v plánu založit s více partnery firmu ve formě veřejné obchodní společnosti, za jejíž závazky bude ručit neomezeně celým svým majetkem. Většina partnerů, se kterými má tyto podnikatelské plány, rozhodla o této formě podnikání, tato příležitost je velmi zajímavá a je nutné se těmto podmínkám přizpůsobit i přes zvýšená rizika. Manželka však zároveň potřebuje ochránit stávající rodinný majetek. Případně neúspěchy či ztráty z podnikatelských záměrů a strategických aktivit manžela by šly k tíži celé rodiny, manželky i dětí a negativně se odrazily na životní úrovni celé rodiny. Manželka neuvažuje o rozvodu manželství, usiluje o ochranu rodinného majetku ve společném jmění manželů.2. , jméno FO, s návrhem na zrušení společného jmění manželů souhlasil a současně uvedl, že důvodem jsou jeho budoucí podnikatelské plány spojené s více partnery ve formě Veřejné obchodní společnosti, které mohou být pro stávající rodinný majetek rizikové. Vzhledem k tomu, že společníci v tomto případě ručí celým svým majetkem a míra rizika pro rodinu a rodinný majetek je neúměrně vysoká. Cítí zodpovědnost a nechce ohrozit rodinu s nezletilými a studujícími dětmi a chce, aby byl majetek ochráněn dříve, než učiní nevratné kroky v podnikání.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, manželství před Městským úřadem , adresa, (viz. Oddací list). , jméno FO, se narodily celkem čtyři děti, z nichž dvě jsou ještě nezletilé (viz. Nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný je jednatelem ve dvou obchodních společnostech, a to v obchodní společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, a v obchodní společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (viz. Výpis z OR). Žalovaný má budoucí podnikatelské plány spojené s více partnery ve formě Veřejné obchodní společnosti, kde by se stal společníkem této Veřejné obchodní společnosti (nesporná tvrzení účastníků).5. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 724 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy podle odst. 1 je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Podle odst. 2 závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.6. Jak se dále podává z komentáře k tomuto ustanovení, režim zákonný a smluvní doplňuje režim založený rozhodnutím soudu. Soud do společného jmění nezasahuje, kdykoliv o to navrhovatel požádá. Soud nejprve zkoumá, zdali existují objektivně závažné důvody, pro něž má do sféry partnerského majetkového práva zasáhnout. Předjímá se tedy spíše režim zákonný nebo režim založený smlouvou jako režimy přednostní. Zásah soudu a jeho rozhodnutím provedené zrušení společného jmění nebo naopak zúžení jsou zásahy takové intenzity, že zákon zde kromě obecného konstatování o tom, že musí existovat závažný důvod pro jeho ingerenci, vyjmenovává, co je za závažný důvod považováno bez dalšího. Zákon tedy předjímá, že závažným důvodem vždy je, pokud: a) partnerův věřitel požaduje zajištění pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu majetku náležejícího výhradně partnerovi (dlužníku); b) partner je považován za marnotratného; c) partner soustavně a opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Mezi závažné důvody může patřit i to, že: a) partner začal podnikat; b) partner se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.7. Dále soud věc posuzoval podle ust. § 95 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kdy podle odst. 1 platí, že veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně.8. Jak se podává z komentáře k tomuto ustanovení, statutárním orgánem společnosti ostatně nemůže být nikdo jiný než společník (srov. komentář k § 106 odst. 1). Zákon o obchodních korporacích rovněž nezná žádné specializované kontrolní orgány, vzájemnou kontrolu hospodaření provádějí sami společníci (§ 107). Společenská smlouva by ovšem mohla způsob výkonu kontroly upravit (a například i předvídat vytvoření kontrolního orgánu, jehož členy by nemuseli být společníci společnosti). Kapitálová účast společníků ve společnosti není povinná, byť společníci se na ní mohou ve společenské smlouvě dohodnout (srov. komentář k § 100). Naproti tomu společníci ručí vždy společně a nerozdílně za dluhy společnosti svým vlastním majetkem (srov. např. LASÁK, J., DĚDIČ, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., SKÁLOVÁ, J. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-5-27]. ASPI_ID KO90_2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X).9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou manželé, mají 4 společné děti, přičemž dvě z toho jsou ještě nezletilé. Žalovaný je jednatelem ve dvou obchodních společnostech a současně má budoucí podnikatelské plány spojené s více partnery ve formě Veřejné obchodní společnosti, kde by se stal společníkem této Veřejné obchodní společnosti. Jak se podává ze shora citovaného ust. § 724 o. z. závažným důvodem pro zrušení společného jmění manželů může být právě to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Vzhledem ke skutečnosti, že manžel již podniká a současně se schystá své podnikatelské plány rozšířit o to, že se stane společníkem ve Veřejné obchodní společnosti, v níž vždy společníci ručí společně a nerozdílně za dluhy společnosti svým vlastním majetkem, dospěl soud k závěru, že je v daném případě dán zvlášť závažný důvod, pro nějž může soud společné jmění manželů zrušit. Navíc manžel se zrušením společného jmění manželů , Anonymizováno, . Proto soud rozhod tak, jak uvedeno ve výroku I. a společné jmění manželů zrušil.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 151 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, avšak náhradu nákladů řízení nepožadovala.