7 C 248/2025-32 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 13 272 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala do odběrného místa na adrese , adresa, , plyn oproti závazku žalovaného za dodaný plyn zaplatit cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému po odečtu přijatých plateb za období od 13. 1. 2022 do 16. 8. 2022 fakturu č. , hodnota, na částku 19 423,78 Kč, splatnou dne 6. 9. 2022; žalovaný na fakturu uhradil pouze částku 6 151,78 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně i žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 10. 2019 smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému dodávat sdružené dodávky plynu do odběrného místa , adresa, , a žalovaný se zavázal odebrat dodaný plyn a uhradit za to včas dohodnutou platbu (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 1. 10. 2019). Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému za období od 13. 1. 2022 do 16. 8. 2022 vyúčtování č. , hodnota, na částku 19 423,78 Kč, splatné dne 6. 9. 2022 (prokázáno vyúčtováním č. , hodnota, ). Žalovaný uhradil dne 22. 8. 2022 částku 455,76 Kč, dne 3. 11. 2022 částku 1 904,02 Kč a dne 10. 1. 2023 částku 3 792 Kč (prokázáno přehledem plateb). S účinností ke dni 6. 11. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně shora uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění dodatku č. 1 ze dne 29. 3. 2019, dodatku č. 2 ze dne 27. 3. 2020 a dodatku č. 3 ze dne 22. 12. 2021, protokolem o postoupení pohledávek zahrnujícím seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 18. 11. 2024); dopisem ze dne 18. 11. 2024 bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Téhož dne byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka (prokázáno předžalobní výzvou vč. podacího lístku).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o dodávce plynu dle § 72 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Tato smlouva je zároveň smlouvou kupní ve smyslu § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť na ni pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z.7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa plyn, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost za poskytnutou dodávku zaplatit cenu nesplnil, když zůstal právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni dlužen částku 13 272 Kč.8. Jelikož je žalovaný ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) – částka 300 Kč za dva úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci, dvě paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění do 31. 12. 2024 a částka 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci, jednu paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění od 1. 1. 2025 a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (obdobně např. v rozhodnutích zdejšího soudu sp. zn. 7 C 20/2025, 46 C 322/2023, 7 C 20/2025, 7 C 170/2022, 7 C 57/2025, 21 C 79/2023, 7 C 136/2022 či 7 C 351/2023).10. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).