8 C 343/2018-361 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 246 866 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení v žalobě specifikovaným. Žalobu odůvodnila tím, že byla zaměstnankyní žalovaného od roku 1999, v poslední době jako vědecký pracovník. Byl s ní sjednán pracovní poměr na dobu určitou, který byl opakovaně prodlužován. Pracovní smlouva z roku 2009 nebyla pro další období (od [datum] do [datum]) dokonce nahrazena novou pracovní smlouvou, nýbrž pouhým dodatkem (Dodatkem [číslo]) k pracovní smlouvě. Žalobkyně pro žalovaného vždy pracovala s nejvyšším nasazením, práci věnovala i volný čas, nad rámec pracovních povinností vymyslela a realizovala i časopis Botanika. Novým vedením žalovaného ale nebyla oblíbená, což vyústilo ve zdravotní obtíže a nutnost ozdravného pobytu, šlo o první pracovní neschopnost za celou dobu pracovněprávního vztahu účastníků. Proto se nepřihlásila k osobní účastí při atestaci, jejíž termín se kryl s pracovní neschopností. Nebylo to její povinností, navíc na základě srovnání výsledků pracovníků žalovaného ve stejné kategorii dle tzv. evaluační databáze dosáhla 11. nejlepšího umístění z 52 kolegů. Nadřízený žalobkyně [příjmení] [příjmení] pak předložil žalobkyni ne zcela pozitivní hodnocení, žalobkyně s ním nesouhlasila a namítala jeho nepřezkoumatelnost. Přesto atestační komise doporučila s žalobkyní neprodloužit pracovní poměr, rozhodnutí o neprodloužení bylo žalobkyni sděleno po jejím návratu po skončení pracovní neschopnosti. Žalobkyně měla být od [datum] řešitelkou dvou grantových projektů, které by neměl u žalovaného kdo řešit, proto žalovaný nabídl žalobkyni„ zkrácený úvazek“ formou dodatku [číslo] k pracovní smlouvě. Pod tlakem situace, kdy jí měl zakrátko skončit pracovní poměr ve specializovaném oboru, kde je omezená možnost pracovního uplatnění v jiné instituci, žalobkyně uzavřela dodatek [číslo] který vymezoval pracovní dobu žalobkyně na pondělky až čtvrtky, 6 hodin denně. Nadále však pracovala ve stejném rozsahu s plným vědomím žalovaného minimálně 8 hodin denně i v pátky, ke kterým i žalovaný přistupoval jako k běžnému pracovnímu dni, s řadou přesčasů. Má za to, že dodatek [číslo] je neplatný, že původní pracovní poměr se počínaje [datum] i vzhledem k nepřípustnému řetězení změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou v rozsahu plného úvazku. Domáhá se proto doplatku mzdy za období od [datum] do [datum], když mzda jí byla vyplacena pouze za 60 % úvazek. Vyplaceno jí bylo za uvedené období celkem 370 299 Kč, z čehož dovozuje průměrnou čistou hodinovou mzdu 214 Kč, mělo jí být vyplaceno při plném úvazku 617 165 Kč, rozdíl činí žalovaných 246 866 Kč. V jednání žalovaného rovněž spatřuje diskriminaci, když s méně úspěšnými dle evaluační databáze nebyl pracovní poměr ukončen ani omezen. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně nebyla žalovaným diskriminována, motivace žalobkyně pro uzavření dodatku [číslo] není rozhodná, jeho neplatností již neúspěšně argumentovala v řízení u zdejšího soudu sp. zn. 6 C 210/2016. Žalobkyně zřejmě chce proplatit přesčasovou práci. [příjmení] však byl nárok na plat za práci přesčas, musel by přesčasovou práci žalovaný zadávat, což se nedělo. Pouhá přítomnost žalobkyně na pracovišti o práci přesčas nesvědčí. Jí zadané pracovní úkoly byly splnitelné v dohodnuté pracovní době. Žalobkyně navíc nikdy nesdělila, že požaduje úhradu práce přesčas. 3. V průběhu řízení žalobkyně se souhlasem soudu žalobu změnila tak, že se domáhala primárně přisouzení původně žalované částky 246 866, in eventum pak požadovala (dle konečné úpravy žalobního petitu) úhradu částky 288 377 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pro případ, že by se soud nepřiklonil k právnímu posouzení, které uvedla v žalobě, navrhuje, aby eventuálně přisoudil žalobkyni nárok doplatek mzdy za přesčasovou práci, kdy specifikovala, které dny jak dlouho pracovala nad rámec dodatkem [číslo] určené pracovní doby. 4. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: účastníci (žalobkyně jako zaměstnanec, žalovaný jako zaměstnavatel) uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum], druhem práce byl vědecký pracovník, den nástupu do práce sjednán [datum] a místo výkonu práce [obec] (pracovní smlouva z [datum]). Dne [datum] účastníci uzavřeli dodatek k původní pracovní smlouvě označený číslem dvě, fakticky šlo o novou pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum] s pracovním úvazkem 40 hodin týdně pondělí až pátek po 8 hodinách, kdy 40 % pracovní kapacity mělo být určeno pro řešení popsaného projektu a 60 % na řešení ústavních úkolů (dodatek [číslo] k pracovní smlouvě uzavřené dne [datum]). Dne [datum] pak účastníci uzavřeli další dodatek k pracovní smlouvě, fakticky opět novou pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum] na zkrácený pracovní úvazek 24 hodin denně, pracovní režim pondělí až čtvrtek po šesti hodinách denně. Dvě třetiny pracovní kapacity měly být věnovány projektu, jedna třetina ústavním úkolům (dodatek [číslo] k pracovní smlouvě uzavřené dne [datum]). 5. Žalobkyně již dříve podala ke zdejšímu soudu se žalobou proti žalovanému, kterou se domáhala určení, že ujednání o zkrácení pracovního úvazku žalobkyně na 60 % od [datum] uvedené v dodatku [číslo] ze dne [datum] k pracovní smlouvě ze dne [datum] je neplatné. Zdejší soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 5. 9. 2017, č. j. [číslo jednací], k odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 6. 2018, č. j. 102 co [číslo] rozsudek zdejšího soudu potvrdil. Uvedl, že žalobě nebylo možné vyhovět, neboť smlouva ze dne [datum] nemůže být neplatná pouze v žalobkyní označené části. Navíc diskriminační a ani odporující dobrým mravům nemůže být takové jednání zaměstnavatele, kterým navrhne zaměstnanci uzavření smlouvy, i když její obsah neodpovídá představám zaměstnance (rozsudek KS v [obec] č. j. [číslo jednací]). 6. Žalobkyně žádala o poskytnutí dovolené mj. na dny 25. a [datum] (pátek), dále na dny 10. až [datum] (pátek), žádosti byly schválena Mgr. Kaplanem (dovolenky). 7. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s dalším zaměstnavatelem Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., jako zaměstnanec pracovní smlouvu se dnem nástupu do práce [datum], na dobu určitou do [datum] s úvazkem 20 hodin týdně (pracovní smlouva z [datum], vyjádření uvedeného zaměstnavatele s datem [datum]). Z vyjádření Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že žalobkyně pracovala na pracovišti v [část obce] a dle domluvy s jejím vedoucím laboratoře i jinde. Byla odměňována v rozsahu sjednané pracovní doby, vždy ale bylo přihlédnuto, zda pracovník splnil své pracovní úkoly. Mzda za práci přesčas nebyla vyplacena, náhradní volno nečerpala. V roce 2016 v dubnu odpracovala 84 hodin, v květnu 88 hodin, v červnu 88 hodin, v červenci 76 hodin, srpnu 92 hodin, v září 84 hodin, v říjnu 80 hodin, v listopadu 84 hodin, v prosinci 84 hodin, v roce 2017 v lednu odpracovala 105,6 hodin, v únoru 96 hodin, v březnu 110,4 hodin, v dubnu 96 hodin, v květnu 110,4 hodin, v červnu 105,6 hodin. Pracovní smlouva byla podepsána žalobkyní až po jejím faktickém nástupu do práce dne [datum] (dopis soudu ze dne [datum]). 8. Ze sjetiny z elektronicky vedeného Rejstříku informací o výsledcích (RIV) bylo zjištěno, jaké publikace napsala žalobkyně výlučně nebo jako spoluautor (shoduje se se skutkovými tvrzeními žalovaného). 9. Z dopisu RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., ředitele žalovaného, ze dne [datum] soud zjistil, že mezi podklady požadované pro atestační řízení patří mj. přehled doktorandů a diplomantů (vedených pracovníkem) či rozvaha o základním badatelském směřování. 10. Z interní komunikace žalobkyně s doc. RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně nesouhlasila s doporučením Atestační komise neprodloužit jí pracovní poměr u žalovaného, rozhodnutí považovala za diskriminaci. Obdobně se vyjádřila již v rukou psaném vyjádření hodnoceného pracovníka pod Hodnocením činnosti vysokoškolsky vzdělaných pracovníků vědeckých oddělení žalovaného. Doc. [příjmení] odpověděl, že v době zasedání atestační komise neměla žalobkyně grantové krytí, ostatní hodnocení ho měli nebo šlo o návrat po mateřské dovolené. Diskriminaci odmítl. Žalobkyně dále sdělila RNDr. [příjmení], že její plný pracovní úvazek nadále trvá, neboť pro porušení pracovněprávních předpisů žalovaným se změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou. Žádala proto o nový dodatek k pracovní smlouvě a o výplatu mzdy odpovídající stoprocentnímu pracovnímu úvazku. Obdobně se vyjádřil tehdejší právní zástupce žalobkyně v dopisu z [datum] a následném dopisu adresovaném žalovanému (dopisy ze dne [datum] a [datum]). Ze sdělení RNDr. [příjmení] s datem [datum] bylo zjištěno, že jí tvrzené nároky jsou nepodložené, že její pracovní úvazek činí 24 hodin týdně, z čehož dvě třetiny jsou určeny na řešení grantového projektu a jedna třetina na ústavní úkoly. Jedi