13 C 104/2018-130 — Okresní soud Praha-západ

1. Návrhem podaným dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství, které s manželkou uzavřel dne [datum] a z něhož se narodily dvě děti. Manžel uvedl, že manželství je rozvráceno, manželé spolu nežijí a jejich manželství je toliko formálním svazkem. 2. Manželka se k návrhu připojila a uvedla, že i podle ní je manželství již pouze formálním svazkem. Manželé spolu nežijí, manželství je hluboce a trvale rozvráceno, obnovení manželského soužití nelze očekávat. Za příčinu rozvratu manželství manželka označila odlišný pohled na budoucnost a výchovu nezletilých dětí. 3. Po provedeném dokazování oddacím listem ze dne ze dne [datum], rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], a výslechem manželky vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] a z manželství se narodily dvě děti, a to nezletilá [jméno] [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], a nezletilá [příjmení] [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození]. Poměry nezletilých byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], pravomocnými ke dni [datum], tak, že se nezletilé pro dobu po rozvodu manželství svěřují do péče manželky a manžel je povinen přispívat na jejich výživu částkami ve výši [částka] a [částka] měsíčně. V neposlední řadě vzal soud za prokázané, že manželka je českou státní občankou a manžel je státním občanem Spojeného království [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] Irska (dále také jen„ Spojené království“), že spolu manželé po dobu necelých čtyř let nesdílí společnou domácnost a že je jejich manželství rozvráceno, přičemž příčinou rozvratu manželství je rozdílný pohled manželů na budoucnost a jejich rozličný pohled a představa ohledně výchovy nezletilých dětí. 4. Soud v souladu s § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) upustil od výslechu manžela, neboť jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi, jelikož se manžel opakovaně nedostavil k nařízenému jednání. Manžel tak učinil s poukazem na omezenou možnost cestování ze Spojeného království do České republiky, avšak soud na základě informací [anonymizováno] České republiky v [anonymizováno] ze dne [datum] a [datum] naznal, že se manžel k jednání objektivně dostavit mohl, byť by to pro něj bylo spojeno s určitými obtížemi a vynaloženými náklady (otestování a karanténa), jejichž překonání a vynaložení však lze od účastníků řízení předvolaných k soudnímu jednání jistě vyžadovat. Vzhledem k právě uvedenému a i vzhledem k tomu, že účastníci se shodovali na tom, že jejich manželství bylo rozvráceno a neplnilo svou funkci, pak tedy soud nepokládal za nutné jednání pouze za účelem výslechu manžela odročovat. Tento postup soud nepovažoval za odporující procesním právům manžela, neboť ten byl při jednání před soudem zastoupen a měl též možnost se jednání osobně účastnit, ale nevyužil ji. 5. Vzhledem k tomu, že řízení o rozvodu manželství bylo zahájeno před koncem tzv. přechodného období, tj. do [datum], bylo třeba v souladu s [číslo listu] Dohody o vystoupení Spojeného království [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] z [mezinárodní organizace] a [anonymizováno] společenství pro atomovou energii určit příslušnost soudu v tomto řízení dle nařízení [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo má odpůrce bydliště, nebo v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má„ domicil“. V dané věci bylo posledním společným bydlištěm účastníků území [okres] a manželka v tomto obvodu v době zahájení soudního řízení stále bydlela, a proto byl k rozhodnutí o rozvodu manželství příslušný zdejší soud. Rozhodným právem pak bylo dle ustanovení § 49 odst. 1 a § 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právo české (lex fori) vzhledem k tomu, že účastníci jsou občany různých států a nemají obvyklý pobyt ve stejném státě. 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 8. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že je namístě návrhu na rozvod manželství vyhovět, neboť v řízení bylo prokázáno splnění veškerých zákonných podmínek dle § 755 a § 756 o. z. Soud nepochyboval o tom, že manželství účastníků bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že ani jeden z manželů neměl zájem na obnovení manželského soužití s ohledem na to, že manželé spolu již dlouhou dobu nežijí a že shodně navrhli, aby soud jejich manželství rozvedl. Za příčinu rozvratu manželství soud pokládal rozdílný pohled manželů na budoucnost a jejich rozličný pohled a představu ohledně výchovy nezletilých dětí, přičemž z výše uvedených důvodů vycházel z příčiny rozvratu manželství uváděné manželkou. Soud nezjistil ani rozpor rozvodu manželství se zájmy nezletilých dětí, jejichž poměry byly pravomocně upraveny rozsudkem zdejšího soudu ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze. Proto soud manželství rozvedl. 11. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť se tohoto práva oba účastníci výslovně vzdali.