36 C 144/2021-30 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a také částky [částka], jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a také částky [částka], jako smluvní pokuty. Žalovaný si vzal od žalobce úvěr [anonymizována dvě slova]. Kč za poplatek [částka], který nesplatil řádně a včas, a to na základě smlouvy z [datum]. Žalobce se věnoval prověření příjmů žalovaného, když zjistil, že byl zaměstnancem na plný úvazek se mzdou [částka] u [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jako řidič, na dobu neurčitou, s dobou trvání poměru 1 až 2 roky. [obec] mzda žalovaného v listopadu [rok] činila [částka] a v prosinci [částka]. Podle výplatních pásek bylo zjevné, že zaměstnavatel žalovaného neprováděl srážky. Žalovaný tedy prokázal stabilní zaměstnání a příjem. Žalovaný ke svým výdajům uvedl výši [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně, byl svobodný, nemá nezletilé děti, bydlel u rodičů. Žalovaný proto vykazoval dostatečné poměry pro kladné posouzení úvěruschopnosti. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: žalobce poskytl žalovanému [datum] zápůjčku [anonymizována dvě slova]. Kč, kterou mu vyplatil bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet (výpis z účtu žalobce, odpověď [obec] spořitelny k účtu žalovaného). Smlouva o zápůjčce byla uzavřena na dálku v elektronické formě. Žalovaný se v ní zavázal zaplatit za zápůjčku poplatek [částka] a smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (smlouva, vop). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, ale žalovaný nezaplatil (upomínka, podací arch, tvrzení žalobce). 4. Pro nepřítomnost žalobce nemohl soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tomu, aby tvrdil a označil důkazy, kterak zkoumal úvěruschopnost žalovaného, který zjevně vystupoval při uzavření smlouvy o zápůjčce jako spotřebitel. Pokud žalobce neunáší takové břemeno, vychází soud z toho, co je tvrzeno a prokázáno, neboť poučení lze poskytnout pouze přítomnému účastníku. Součástí poučení by bylo rovněž to, že [anonymizována tři slova] vyložil povinnost zkoumat úvěruschopnost na bázi úřední povinnosti. Pokud dospěje soud členského státu k závěru, že povinnost nebyla naplněna, vyvodí z toho následky vad právního jednání, tudíž v intencích zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy (rozhodnutí [anonymizována tři slova] o předběžné otázce sp.zn. [anonymizováno] [číslo] z [datum], položené mu [název soudu]). 5. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 6. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 23905 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.. 8. Podle § 1813 o.z. platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Účastníci uzavřeli elektronickou formou smlouvu o zápůjčce a prakticky stejnou formou, tedy bezhotovostním převodem, žalobce zápůjčku žalovanému předal. Soud tedy o uzavření smlouvy nepochyboval. Soud však dospěl k odlišnému závěru ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Žalobce ji podle doložených listin zkoumal nedostatečně, neměl výpis z účtu žalovaného, neměl žádné listiny k jeho životním nákladům; vyšel toliko z tvrzení žalovaného. Výplatní pásky za dva měsíce nepředstavují řádné zkoumání úvěruschopnosti, protože nelze učinit závěr, zda bude spotřebitel se svými náklady schopen úvěr splácet. Pak je smlouva neplatná; k neplatnosti musí soud podle shora uvedeného výkladu [anonymizováno] hledět bez námitky. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný dluží žalobci nesplacenou jistinu zápůjčky z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl, protože nároky na zaplacení smluvní pokuty, poplatku a nákladů upomínání nevznikly platně. 13. O povinnosti k náhradě nákladů rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 2 o.s.ř., když přihlédl ke skutečnosti, že žalobce nemohl dopředu zcela předvídat, jak soud vyhodnotí splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoli je úspěch a neúspěch žalobce téměř totožný a nabízelo se rozhodnout, že si každý z účastníků ponese vlastní náklady sám, jevilo se jako spravedlivé přiznat žalobci alespoň náhradu zaplaceného soudního poplatku, neboť pohledávku vůči žalovanému má. Náhradu musí žalovaný zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. Lhůty k plnění určil obecné podle § 160 o.s.ř., jelikož k jinému určení neshledal důvod.