36 C 209/2021-67 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení [anonymizována dvě slova]. Kč se zákonným úrokem z prodlení 9,75% ročně z částky [anonymizována dvě slova]. Kč za dobu od [datum] do zaplacení a také [částka], jako kapitalizovaného úroku, a také [částka], jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný nesplatil úvěr, který si vzal od [příjmení] [příjmení] na základě smlouvy z [datum]. Žalovaná čerpal celkem [anonymizována dvě slova]. Kč za 8,5% měsíčně a za poplatek 12,5% z vyčerpané částky. Náklady spojené s uplatněním pohledávky byly sjednány na [částka]. Žalobce nabyl pohledávku na základě postupní smlouvy z [datum] od [právnická osoba], [IČO], která ji původně získala od úvěrujícího. Žalovaná se nevyjádřila. Aktivní věcnou legitimaci doložil žalobce písemnými postupními smlouvami. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalovaný uzavřel s [právnická osoba] se sídlem na [anonymizováno] smlouvu o revolvingovém úvěru dne [datum] s možností čerpat finanční prostředky až do částky [anonymizována dvě slova]. Kč za 10,5% měsíčně a za poplatky (smlouva o úvěru, předsmluvní informace, obchodní podmínky, výpis z účtu o výplatě částky [anonymizována dvě slova]. Kč). Žalovaný zůstal dlužen [částka] (tvrzení žalobce, výpisy z úvěrového účtu). Žalobce nepředložil listiny ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud vyhověl žalobě částečně z jiného právního důvodu než proto, že by žalovaný nesplnil smluvní závazky. Žalobce sice tvrdil a doložil, že žalovaný smlouvu o úvěru s právním předchůdcem uzavřel a že získal úvěrované prostředky, ale nedoložil zkoumání úvěruschopnosti. V takovém případě musel soud hodnotit smlouvu o úvěru jako neplatnou, a to v návaznosti na výklad [anonymizována tři slova] k předběžné otázce sp.zn. [anonymizováno] [číslo] z [datum], položené mu [název soudu] [anonymizováno] vyložil, že musí soud členského státu vyvodit všechny účinné prostředky ochrany spotřebitele podle hmotného práva bez námitky, z moci úřední. Neplatnost smlouvy jako sankce stanovená § 87 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se musí prosadit bez námitky spotřebitele, jinak by nebyl dodržen závazný výklad [anonymizována tři slova]. Soud tedy dospěl k závěru, že je smlouva neplatná a že žalobci náleží bezdůvodné obohacení podle § 2991 o.z. ve výši, která odpovídá nesplacené části jistiny úvěru, spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a podle nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o předmět řízení, který nemohl být bez platné úvěrové smlouvy důvodný. Výrok II vyhlásil soud podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., když úspěšnějšímu žalobci přiznal náhradu nákladů (neúspěch žaloby se týkal pouze příslušenství pohledávky), tj. zaplacený soudní poplatek [částka], odměnu za právní zastoupení podle § 14b odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x [částka] podle § 14b adv. tarifu a 3 x [částka] jako paušální náhradu hotových výdajů za první tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis upomínky, sepis žaloby), a podle § 151 odst. 2 o.s.ř. náhradu daně z přidané hodnoty 21% ve výši [částka]; celkem tedy [anonymizováno] [částka]. Náhradu nákladů musí žalovaný zaplatit k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 o.s.ř. Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle § 160 o.s.ř.