36 C 41/2021-76 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobci se domáhali určení vlastnického práva k pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], protože jej nepřetržitě užívají jako vlastní od [datum], kdy koupili sousední pozemek p. [číslo] s tím, že byli přesvědčeni, že jim náleží, oplotili jej a užívali jako vlastní až dosud, přičemž byli překvapeni, když byla na oplocení vyvěšena cedule realitní kanceláře o prodeji. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože žalobci nemohli být v dobré víře, že jim pozemek patří. Žalovaný se stal vlastníkem pozemku děděním a ihned poté jej začal inzerovat prostřednictvím realitní kanceláře k prodeji. [jméno] víru žalobců vyvrací řada skutečností, zejména že se po inzerci obrátili na realitní makléřku se žádosti o koupi nebo směnu pozemku, dále že museli stav pozemku a jeho hranice znát, neboť součástí již samotného návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl plán Ing. [anonymizováno]. [příjmení], z něhož se podává zobrazení pozemků, hranice, velikost; jsou zde i další skutečnosti. Žalobce a jeho bratr nabyli darováním sousední pozemky p. [číslo] k nimž také vznikly geodetické listiny, z nichž se podává postavení pozemků v mapě, jejich hranice; nadto se žalobce a bratr zavázali strpět bezplatné doživotní užívání jejich babičkou, tudíž museli znát místní pozemkové poměry. Žalovaný také předložil vytyčovací náčrt Ing. [příjmení] z r. [rok], v jehož protokolu se nachází jeho jméno a podpis. Pozemek [číslo] nemá nepatrnou, nýbrž více než dvojnásobně velkou výměru k pozemku žalobců. Omluvitelný omyl je tedy vyloučen. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: žalobci nabyli pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] smlouvou kupní ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] (výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouva). Žalovaný nabyl pozemek p. [číslo] dědictvím (výpis z KN). Ačkoli se žalobci dovolávali své dobré víry v to, že koupili pozemek [číslo] společně s pozemkem [číslo], a to z důvodů, že kupní smlouva neobsahovala výměru pozemku, a že jej jako vlastní užívali od r. [rok], žalovaný jejich víru vyvrátil sérií skutečností, z nichž se podává, že jak [jméno] [příjmení] tak žalobci již v době převodu vlastnictví znali hranice obou pozemků, protože k návrhu na vklad přiložili vytyčovací náčrt a také proto, že v místě proběhlo vytyčování hranic, přičemž protokol podepsal buď přímo žalobce nebo jím pověřený otec (návrh na vklad, vytyčovací náčrt Ing. [anonymizováno]. [příjmení], dědické usnesení [spisová značka], protokol o vytýčení hranic, vysvětlení žalobce k podpisu); dále proto, že žalobce získal darem od rodičů pozemek p. [číslo] již v r. [rok] mohl a měl znát hranice se sousedním pozemkem p. [číslo]; a také proto, že jeho bratr získal darem od babičky pozemek p. [číslo] přičemž žalobce a bratra zatěžovalo věcné břemeno oprávněné babičky k bezplatnému užívání pozemků p. [číslo] (darovací smlouva, geometrický plán Ing. [anonymizováno]. [příjmení], darovací smlouva bratra); dále proto, že žalobce v pozdějších letech inicioval stavební řízení k chatě na pozemku [číslo] a předložil geometrický plán (geom. plán [anonymizováno] [příjmení], kolaudační rozhodnutí, žádost o zápis chaty do katastru); a dále proto, že syn žalobců požádal o koupi nebo směnu pozemku (zpráva [jméno] [příjmení], vysvětlení žalobce). 4. Podle občanského zákoníku platí, že <i>§ 992</i> <i>(1) Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.</i> <i>(2) Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával.</i> <i>(3) Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.</i> <i>§ [číslo]</i> <i>(1) Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.</i> <i>(2) Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.</i> <i>§ [číslo]</i> <i>(1) K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.</i> <i>(2) Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.</i> <i>§ [číslo]</i> <i>(1) K vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.</i> <i>(2) K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.</i> <i>§ [číslo]</i> <i>Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.</i> <i>§ [číslo] Mimořádné vydržení</i> <i>Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.</i> <i>§ [číslo]</i> <i>Do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.</i> 5. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. 6. Žalovaný předložil listiny, které objektivně vyvrací pravost držby a poctivost žalobců. Kupní smlouva, kterou nabyli žalobci do vlastnictví pozemek p. [číslo] sice neobsahuje výměru pozemku, ovšem žalobci k návrhu na vklad přiložili vytyčovací náčrt Ing. [anonymizováno]. [příjmení], z něhož se podává vzájemná poloha pozemků [číslo] a [číslo] a jejich vzájemná hranice. Jsou zde i další skutečnosti, které vyvrací pravost a poctivost držby. Především žalobce a jeho bratr nabyli v 90. letech do vlastnictví sousední pozemky p. [číslo]. I k jejich nabytí vznikly geodetické listiny (jakož i kolaudační rozhodnutí k později postavené chatě), z nichž se podává jasný obraz tamních pozemků, jejich tvarů a hranic. Ostatně žalobce (nebo jím pověřený otec) se účastnil v 90. letech vytýčení hranic pozemků a protokol podepsal. Zpochybňující skutečností k dobré víře žalobců je též snaha o koupi/směnu sporného pozemku. Správná je též námitka žalovaného, že výměra sporného pozemku více než dvojnásobně překonává výměru pozemků žalobců, tudíž se nemůže jednat o omluvitelný omyl. Soud tedy dospěl k jasnému závěru, že nemůže být žaloba důvodná, protože byl prokázán opak tvrzení žalobců. Žalobci nikdy neměli právní důvod, o nějž by pravost držby opřeli. Pokud se dovolávali mimořádného vydržení, scházela jim poctivost držby, kdy od počátku nabytí vlastnictví k pozemku p. [číslo] mohli a měli vědět, že nabývají pouze tento, a nikoli samostatný pozemek p. [číslo] který je sousední a podstatně větší. Délka držby nemohla nepoctivý stav přeměnit v poctivý. 7. O povinnosti k náhradě nákladů rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovanému přiznal plné právo, neboť byl se svou obranou úspěšný, přičemž na straně žalující neshledal žádný důvod k úvaze podle § 150 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému 4 x [částka] jako odměnu za čtyři úkony právní služby jeho právního zástupce, tj. za převzetí věci, sepis vyjádření, sepis repliky a za účast při jednání soudu (§ 9 odst. 1 a § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu); dále mu přiznal paušální náhradu hotových výdajů 4 x [částka] podle § 13 téže vyhlášky; a dále náhradu daně z přidané hodnoty [částka]. Náhradu musí žalobci zaplatit k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), v obecné třídenní lhůtě (§ 160 o.s.ř.).