41 C 130/2021-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení nákladů za ošetření a pobyt v [anonymizováno] záchytné stanici [ulice] v [obec a číslo], k nimž došlo dne [datum]. Žalovaný však dlužnou částku ve výši [částka] ani přes výzvu neuhradil. Žalobkyně proto svůj nárok uplatnila soudní cestou, přičemž požadovala též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listin. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně provozuje protialkoholní záchytnou stanici, na které byla žalovanému dne [datum] poskytnuta zdravotnická péče. Náklady za ošetření a pobyt činily [částka] a žalobkyně je žalovanému vyúčtovala daňovým dokladem [číslo] se splatností dne [datum]. Přestože žalovaný svůj dluh dne [datum] písemně uznal co do důvodu a výše, což stvrdil svým podpisem, dluh nesplnil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl dne [datum] ošetřen a ubytován v [anonymizováno] záchytné stanici [ulice] v [obec a číslo], za což mu byly vyúčtovány náklady ve výši [částka] (§ 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek), splatné dne [datum]. Žalovaný tento svůj dluh platně uznal co do důvodu a výše v souladu s § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zavázal se jej uhradit. Svou povinnost splnit dluh řádně a včas (§ 1908 o. z.) však nesplnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury, podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.