41 C 177/2021-11 — Okresní soud Praha-západ

1. Manželé se společným návrhem ze dne [datum] domáhali, aby bylo jejich manželství uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Mělník rozvedeno. Svůj návrh odůvodňovali tím, že manželství považují za hluboce a trvale rozvrácené, nežijí spolu delší dobu než šest měsíců a obnovení manželského soužití vylučují. 2. Manželé učinili v průběhu řízení nesporným, že příčinou rozvratu manželství bylo jejich vzájemné citové odcizení. Z manželství účastníků se nenarodily žádné společné nezletilé děti. 3. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Mělník. 4. Manželka při svém výslechu uvedla, že se jedná o její první manželství, stejně tak u manžela jde o manželství první. Oba manželé jsou občané České republiky. Oba mají vysokoškolské vzdělání. Oba uvedli, že se pokoušeli o obnovu manželství, avšak neúspěšně. Na podaném návrhu proto trvají. 5. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle odstavce 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky k tomu, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, jelikož je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V řízení bylo zjištěno, že se manželství účastníků stalo již pouze formální svazkem, který neplní žádnou ze svých funkcí. Účastníci zároveň shodně označili příčinu rozvratu jejich manželství, kterou je jejich vzájemné citové odcizení. V tomto ohledu dospěl soud současně k názoru, že shodné tvrzení účastníků o rozvratu jejich manželství je pravdivé, neboť v tomto směru nevyvstaly žádné pochybnosti. Z manželství se nenarodily žádné děti. Příčinu rozvratu manželství účastníků spatřuje soud, stejně jako účastníci, ve vzájemném odcizení manželů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny. Práva na náhradu nákladů řízení se navíc oba účastníci výslovně vzdali.