15 C 419/2015-709 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodňoval následujícími skutečnostmi. Žalovaný jako nájemce uzavřel s , jméno FO, a manžely Volfovými, jako pronajímateli a spoluvlastníky domu č.p. , adresa, , stojícího na pozemku st.č.p. 5708, k.ú. , adresa, (dále jen „vlastníci“), smlouvu o nájmu nebytových prostor umístěných v 1. nadzemním podlaží uvedeného domu. Předmětem nájmu byl nebytový prostor velikosti 246 m2, sestávající se ze vstupního portálu, baru, prostoru herny, kanceláře, skladu a WC. Nájemní vztah byl založen smlouvou o nájmu ze dne , datum, a nájem byl sjednán na dobu určitou, do , datum, . Mezi žalobcem, jako nájemcem, a vlastníky, jako pronajímateli, vznikl nájemní vztah k uvedenému předmětu nájmu na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, . Počátek nájmu žalobce byl sjednán ode dne , datum, . Žalovaný byl vlastníky opakovaně upozorňován na blížící se konec nájemní smlouvy a na povinnost vyklidit předmětný prostor. Žalovaný předmět nájmu nevyklidil a po skončení nájemní smlouvy jej nadále užíval. Vlastníci se vyklizení nemovitosti domáhali žalobou podanou dne , datum, k Okresnímu soudu v , adresa, ; věc byla tímto soudem projednána pod sp.zn. , spisová značka, . Nebytový prostor žalovaný vyklidil a předal vlastníkům až dne , datum, . Žalovaný byl se splněním své povinnosti v prodlení od , datum, do , datum, . O tuto dobu se odložilo i převzetí předmětného prostoru žalobcem a zahájení jeho podnikatelské činnosti v tomto prostoru. Protože žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost založenou nájemní smlouvou, zapříčinil, že se žalobce jako nový nájemce nemohl ujmout svých práv a nemohl v nebytovém prostoru zahájit svoji podnikatelskou činnost. Tímto žalovaný žalobci způsobil škodu v podobě ušlého zisku, neboť žalobce mohl svou podnikatelskou činnost zahájit až s uvedeným prodlením a ušlý zisk je ušlým majetkovým prospěchem, spočívajícím v nenastalém rozmnožení majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nedošlo ke škodné události v důsledku porušení povinností žalovaným. Při stanovení výše ušlého zisku žalobce vychází ze svých ekonomických výsledků v období červen – prosinec 2014. Porušení povinnosti žalovaného vyklidit nebytový prostor a předat jej vlastníkům je vztahu příčiny ke vzniku škody na straně žalobce, proto se z tohoto titulu žalobce domáhá zaplacení uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne , datum, , v němž žalobu odmítá jako zcela neopodstatněnou. Odmítá, že by byl v dané věci pasivně legitimován, když ho se žalobcem nepojí žádný právní vztah a žádnou škodu žalobci nezpůsobil. Žalovaný svým jednáním neporušil žádný závazek, který by byl ve vztahu příčiny a následku k domnělé újmě na straně žalobce. Celou situaci okolo předání příslušných prostor způsobili vlastníci, kteří odmítají přes opakované výzvy žalovaného uhradit žalovanému jejich dluh z titulu nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, , představující nárok žalovaného na náhradu technického zhodnocení příslušných prostor. Žalobce dle názoru žalovaného neprokázal, že by mu vznikla jakákoli škoda, natož škoda způsobená žalovaným. Domnívá se, že nájemní smlouva, uzavřená mezi žalobcem a pronajímateli, je pro neurčitost neplatná. Pronajímatelé neinformovali žalovaného, že by se žalobce měl stát novým nájemcem předmětných prostor. Žalovaný byl v této věci žalobcem kontaktován až předžalobní výzvou ze dne , datum, , tedy téměř dva roky poté, co údajně mělo žalobci vzniknout právo nájmu k dotčeným prostorám. Žalovaný má celý postup v souvislosti s podáním žaloby a uplatňováním neexistujících nároků za účelový. Odmítá též závěry znaleckého posudku, předloženého žalobcem. Žalobce neoprávněně požaduje ušlý zisk i za dobu 26 dnů, kdy probíhala rekonstrukce a žádný zisk tak nemohl objektivně realizovat. Tvrdí, že neporušil žádnou smluvní povinnost, která by sloužila k ochraně subjektivních práv žalobce. Žalovaný nebyl se žalobcem v žádném smluvním vztahu, nemůže proto být odpovědný za případnou škodu žalobce. Žalovaný dále na základě uvedené výměry cca 246 m2 sporoval, zda se u nájemních smluv jednalo vůbec o stejné nebytové prostory, když v přízemí domu se nachází více nebytových prostor a celková výměra přízemí činí 873 m2. Žalobce byl z hlediska případného odvrácení nebo zmírnění údajné škody nečinný, neboť neučinil žádná jednání směřující k těmto důsledků, ani například neupozornil žalovaného na možný vznik škody.3. V podání ze dne , datum, žalovaný doplňuje svou argumentaci v tom směru, že pokud žalobce v nájemní smlouvě potvrdil, že nebytové prostory převzal k , datum, a tyto si řádně prohlédl a v tomto stavu je převzal, vzdal se tak nároku na náhradu možné škody z důvodu prodlení s předáním nebytových prostor. Žalobce neměl platný právní titul k užívání předmětných nebytových prostor. Žalovaný nemohl vznik škody předvídat a žalobce neučinil nic k odvrácení nebo zmírnění škody. V podání ze dne , datum, mj. tvrdí, že předmětná nájemní smlouva žalobce je neplatná nejen pro neurčitost, ale je absolutně neplatnou, neboť v ní není dostatečně určitě specifikován předmět nájmu a je i sporné, zda se jedná o stejné prostory, jako užíval žalovaný. Sjednaný účel nájmu dle smlouvy není v souladu s účelem užívání, stanoveným kolaudačním rozhodnutím. Smlouva upravuje jen výši nájemného, nikoli úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru ani způsob jejich určení. Nestanoví ani údaj o předmětu podnikání v provozovně. Pro případ, že by žalobce provozoval podnikatelskou činnost v provozovně, k níž neměl platný právní titul, jednalo by se o podnikatelskou činnost v rozporu se zákonem a takové činnosti nelze přiznat ochranu. V podání ze dne , datum, mj. popírá, že by porušil své povinnosti, když situaci zavinili pronajímatelé, kteří odmítají uhradit dluh žalovaného z titulu vzniklého nároku na náhradu technického zhodnocení příslušných prostor s tím, že jde o synallagmatický vztah a pokud pronajímatelé nebyli připraveni nahradit technické zhodnocení, nemohl být ani žalovaný v prodlení s vyklizením prostor.4. Podáním ze dne , datum, žalobce upozorňuje, že účinnost nájemní smlouvy žalobce se vázala k datu , datum, a měla kontinuálně navazovat na smlouvu žalovaného. Smlouvy jsou nadto takřka totožné. S ohledem na odloženou účinnost smlouvy nemohlo být záměrem stran založit nájemní vztah žalobce před ukončením nájemního vztahu žalovaného a nemohlo tak dojít ani k předání předmětu nájmu. Nájemní smlouvu považuje za platnou. Žalovaný byl pronajímateli opakovaně upozorňován na skutečnost, že je uzavřena nová nájemní smlouva a na hrozící škodu. Připouští, že by mohl své nároky uplatňovat i vůči pronajímatelům, ti však celou situaci nezpůsobili, neboť jedinou příčinou bylo jednání žalovaného. Podáním ze dne , datum, žalobce svůj nárok upravil a omezil tak, že žalovanou částku snížil na , částka, , a dále požadoval zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Za posuzované období od , datum, do , datum, , resp. období 129 dnů, činí vypočtený očekávaný zisk provozovny po zaokrouhlení částku , částka, . Žalobce též doplnil, že nedílnou součástí nájemní smlouvy žalobce měl být plánek prostor, kde byla provozovna zakreslena.5. Zdejší soud rozhodl ve věci mezitímním rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to tak, že řízení bylo co do částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od , datum, pro zpětvzetí žaloby v této části zastaveno s tím, že žalobci bude vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku. Dále soud rozhodl tak, že nárok žalobce vůči žalovanému 1) je co do základu dán s tím, že o výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.6. K odvolání žalovaného ve věci rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozhodl Krajský soud v Praze, a to tak, že rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích III. a IV. potvrdil. Odvolací soud tedy konstatoval, že soud I. stupně tedy rozhodl správně, pokud vyslovil výrokem III. rozsudku, že nárok žalobce vůči žalovanému náhrady škody je co do základu dán.7. Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , dovolání žalovaného odmítl. Odkazy žalovaného na stávající judikaturu Nejvyššího soudu neshledal zcela přiléhavými, kdy konstatoval, že dovolací soud řešil skutkově odlišnou situaci, kdy žalobce nárokoval náhradu zisku i náhradu skutečné škody a navíc příčinnou souvislost bylo třeba zkoumat mezi jinými skutkovými okolnostmi než, jak v odkazované věci učinil odvolací soud. V této věci jde o jediný nárok na náhradu ušlého zisku z předpokládané podnikatelské činnosti, spočívající v provozování loterií a jiných podobných her. Odvolací soud nepochybil v otázce právního posouzení příčinné souvislosti, jestliže posuzoval existenci vztahu příčiny a následku m