36 C 153/2022-31 — Okresní soud Praha-západ

Předmětem řízení byl požadavek žalobce, aby mu žalovaný zaplatil dlužné pojistné 5562 Kč, k čemuž se zavázal v pojistné smlouvě z [datum]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci: účastníci uzavřeli [datum] pojistnou smlouvu, žalobce jako pojistitel, žalovaný jako pojistník, k pojištění újmy způsobené provozem vozidla [anonymizováno] rz [anonymizováno] [číslo] a také s pojištěním asistence odtahu. Pojistné, sjednané k okamžiku uzavření smlouvy, činilo [částka] čtvrtletně za předpokladu, že roční nájezd vozidla dosáhne [anonymizováno] až [anonymizováno] tis. kilometrů. V případě, že by byl nájezd nižší, vracela by pojišťovna pojistníkovi [částka] za každý kilometr pod uvedený limit; a v případě vyššího nájezdu se pojistník zavázal uhradit [částka] za každý ujetý kilometr nad uvedený limit (pojistná smlouva, pojistka). Žalobce vystavil za dobu trvání pojištění předpisy na [částka], ale žalovaný uhradil pouze [částka]. Žalobce zjistil, že skutečný počet ujetých kilometrů činil o [anonymizováno] tis. více. Pojistné na předmětné období, počínající [datum], bylo stanoveno na [částka], přičemž z důvodu vyššího počtu najetých kilometrů vznikl nedoplatek [částka] (předpis pojistného, dopis žalobce z [datum]). Žalovaný dluh na pojistném, vzniklý od [datum] do [datum], nevyrovnal ani po upomínkách, pročež pojistný vztah zanikl (dopis ke stornu). Soud žalobě vyhověl podle § 13 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojistná smlouva splňovala všechny podstatné náležitosti podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona. Žalobce prokázal smlouvou a přehledem plateb, že žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu zaplacením prvního pojistného, přičemž za uvedené období nezaplatil stanovené pojistné, a zároveň mu vznikl nedoplatek na pojistném v důsledku vyššího nájezdu vozidla. Na žalovaném bylo, aby tvrdil případný opak, vč. toho, že nesouhlasil s navýšením pojistného na další pojistné období, a nabídl k tomu důkazy. To se však nestalo. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal též úrok z prodlení podle § 1970 o.z. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., a vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Přiznaná náhrada sestává z odměny za tři úkony právní služby podle § 14b advokátního tarifu ve výši [anonymizováno] Kč, tedy za převzetí věci, sepis upomínky a sepis žaloby, a z náhrady hotových výdajů 3 x [částka] podle téhož ustanovení advokátního tarifu. Dále náhrada sestává z 21% DPH z odměn a z paušálních náhrad hotových výdajů (3 x [anonymizováno] + 3 x [anonymizováno]) x [anonymizováno] = [částka]. Dále náhrada sestává ze soudního poplatku [částka] Celkem náhrada činí součet uvedených položek: 3 x [anonymizováno] + 3 x [anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizováno] = [částka]. Pokud žalobce doplňoval žalobu několikerým podáním po výzvách soudu, dospěl soud k závěru, že uvedené skutečnosti, měly být tvrzeny a doloženy již v návrhu na zahájení řízení, zejména z důvodu konstrukce snižování a zvyšování pojistného v závislosti na fakticky ujetých kilometrech pojištěného vozidla, a také v návaznosti na skutečnost, že pojistná smlouva nebyla žalovaným podepsána, tudíž měl být alternativní způsob jejího uzavření (zaplacením prvního pojistného) řádně doložen již k okamžiku zahájení řízení. Z hlediska náhrady nákladů hodnotil soud doplňování žaloby sice jako potřebné a účelné, nicméně z hlediska žalovaného se jednalo o navýšení nákladů, které mu nebylo možno klást k tíži. Proto soud za doplňování žaloby náhradu nákladů nepřiznal. O splatnosti k rukám právního zástupce rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůty k plnění určil soud obecné podle § 160 o.s.ř., aniž by zjistil důvod k jinému určení.