36 C 23/2022-24 — Okresní soud Praha-západ

Předmětem řízení byl požadavek žalobce, aby mu žalovaná zaplatila televizní poplatky [částka] za 16 měsíců po [částka] měsíčně. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalovaná měla v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] povinnost platit televizní poplatek, protože měla televizní přijímač. K poplatkové povinnosti se přihlásila v [anonymizováno] [rok], což bylo potvrzeno evidencí přihlášek žalobce (potvrzení o přihlášení poplatníka, upomínky, tvrzení žalobce). Soud vyhověl žalobě podle § 3/1 z.č. 348/2005 Sb., o televizních poplatcích; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení přiznal podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. a podle nařízení č. 351/2013 Sb., o určení výše úroků z prodlení a o určení dalších otázek. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř., když úspěšnému žalobci přiznal náhradu soudního poplatku [částka], s přihlédnutím k závěrům Ústavního soudu, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů spojených s právním zastoupením ([ústavní nález] z [datum]). Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle § 160 o.s.ř., platebním místem náhrady nákladů je zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.