36 C 241/2020-1807 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků, jak jsou uvedeny ve výroku, protože jí nebyly vydány pozemky státem neoprávněně odňaté. O nevydání pozemků rozhodly správní orgány, jak jsou uvedeny ve výroku I/3, s tím, že k nim měla žalobkyně spoluvlastnické právo ve výši id. osmnáctiny, jako právní nástupce předchozích vlastníků. Žalovaný neuznal ani po výzvách žalobkyně důvodnost požadavku na správné ocenění nároku. Žalovaná se aktivně snažila o uspokojení restitučního nároku, když se od r. 2006 účastnila šesti veřejných nabídek až do r. 2012, ale byla úspěšná jen částečně. Teprve následně se dozvěděla, že žalovaný nesprávně ocenil restituční nárok na , částka, , ačkoli již od r. 2008 věděl o dobové územně plánovací dokumentaci hl.m. Prahy, která jasně podpořila závěr, že odňaté pozemky byly v době přechodu na stát uvažovány jako stavební. Současná výše neuspokojeného nároku činí , Anonymizováno, . Svévole žalovaného spočívá již v tom, že odmítá evidovat správnou výši nároku. Žalobkyně si nechala nárok ocenit znalkyní , právnická osoba, . , tituly za jménem, (dále jen znalkyně , Anonymizováno, ), jejíž závěry byly aprobovány v soudních řízeních dalších spoluvlastníků (právních nástupců) nevydaných pozemků. Znalecký posudek , Anonymizováno, je přezkoumatelný, přesvědčivý, v podstatě jediný komplexní posudek. Nejvyšší soud již vyložil, že nezáleží pouze na existenci územního rozhodnutí k zástavbě pozemku, nýbrž i na existenci územně plánovací dokumentace, jež předurčila pozemek k zástavbě. Restituční nárok, vč. správného ocenění, se nepromlčuje, námitka žalovaného je nemravná. Je sice pravdou, že , tituly před jménem, , jméno FO, ocenil některé odňaté pozemky jako stavební k okamžiku, kdy přešly na stát, ale s jeho odůvodněním nelze beze zbytku souhlasit, jelikož stavební charakter hodnotil podle následně vydávaných stavebních povolení, nikoli podle záměru státu naložit s pozemky jako se stavebními. Paradoxní je, že ačkoli , tituly před jménem, , jméno FO, zpracoval posudek na objednání žalovaného, a z tohoto posudku se podává závěr o přecenění restitučního nároku za odňaté pozemky tak, že by na žalobkyni vycházelo alespoň , částka, , odmítá žalovaný přesto plnit.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože je restituční nárok žalobkyně uspokojen, přičemž úvaha o přecenění nároku nemůže být důvodná. Žalobkyně sice měla postavení oprávněné osoby podle zákona o půdě, nicméně odňaté pozemky neměly stavební charakter jen proto, že znalkyně , Anonymizováno, použila Směrný územní plán z r. 1964. Klíčová je povaha a charakter odňatých pozemků k datu přechodu na stát, tedy k 1. prosinci 1965. Stavební charakter bylo možno založit až na územním rozhodnutí, jež určilo pozemek k zastavění. Znalecký posudek , Anonymizováno, je nepřezkoumatelný a vadný, neaplikuje srážky podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. Žalovaný si nemohl počínat svévolně a liknavě, neboť restituční nárok žalobkyně uspokojil již v r. 2012. Naopak žalobkyně otálela s podáním žaloby, ač již existovala judikatura k přecenění restitučního nároku, tudíž je její nárok promlčen. Regulační plány z 30. let 20. st. pozbyly platnosti , datum, v důsledku z.č. 84/1958 Sb., což se podává též ze zn. posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž byl jinak podán v jiném řízení a za jiným účelem. Výměra odňatých pozemků byla původně určena nesprávně a napravena vydáním opravného usnesení, čímž nedošlo ke zkrácení restitučního nároku, nýbrž k nápravě právního stavu ve prospěch stavu skutečného. Žalovaný provedl přecenění nároku žalobkyně a dospěl tedy k závěru, že činí , částka, (pozemek trafostanice).3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:4. Správní orgány vydaly restituční rozhodnutí, jak jsou uvedena ve výroku I/3 rozsudku. Nevydané pozemky se podávají též z identifikace parcel (restituční rozhodnutí, identifikace parcel). Vedle skutečnosti, že bylo pro žalovaného nesporné, že je žalobkyně osobou oprávněnou podle zákona o půdě, doložila aktivní věcnou legitimaci řadou listin z pozůstalostních řízení (usnesení a protokoly čl. , Anonymizováno, ). Žalobkyně byla provdaná za , tituly před jménem, , jméno FO, , jejími rodiči byli , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (oddací list čl. 71). Nevydané pozemky nabyl stát , datum, (prohlášení , Anonymizováno, , adresa, z , datum, ).5. Znalkyně zjistila cenu nevydaných pozemků ke dni přechodu na stát, tj. k 18. lednu 1965. Charakter pozemků hodnotila podle platné územně plánovací dokumentace, tj. podle návrhu Směrného územního plánu , adresa, , který byl vydán na základě z.č. 84/1958 Sb. o územním plánování a vešel v platnost , datum, . Jiná platná dokumentace k době přechodu shledána nebyla. To potvrdil též , Anonymizováno, Znalkyně prováděla ocenění podle § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., dle kterých činí cena za 1 m2 částku , Anonymizováno, . Takto ocenila pozemky, které podle Směrného územního plánu spadaly do funkčních ploch určených pro zástavbu. Znalkyně neshledala důvod pro aplikaci srážek dle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. U parcel, které zčásti spadaly do plochy určené k zastavění a zčásti nikoli, byl pro výpočet výměr ploch využit software AutoCAD. Rozdělení jednotlivých ploch na stavební a nestavební bylo provedeno podle používaných regulativů funkčního a prostorového uspořádání území hl. m. Prahy a podle legendy ke Směrnému územnímu plánu. Parcely, jež nebyly vůbec určeny k zastavění, byly oceněny jako zemědělská orná půda podle BPEJ, a to podle § 14 odst. 3 uvedených vyhlášek. Žádný z pozemků neměl přidělenou , Anonymizováno, , a proto je pro ocenění využita průměrná cena pozemků orné půdy podle přílohy k vyhlášce ministerstva zemědělství č. 613/1992 SB. Průměrná cena , Anonymizováno, pozemků orné půdy pro k. ú. , adresa, činila částku , Anonymizováno, . Dle tohoto výpočtu pak znalkyně dospěla k závěru, že hodnota podílu za všechny nemovitosti činí u žalobkyně , Anonymizováno, . Od r. 1945 byly v , Anonymizováno, schváleny tyto územní plány: , adresa, (dokončen asi , datum, , schválen , datum, ), Revize směrného , adresa, (dokončen , datum, , schválen , datum, ), Směrný územní plán , adresa, (dokončen , datum, , schválen , datum, ), , právnická osoba, hlm , adresa, (dokončen , datum, , schválen , datum, ), , adresa, využití ploch, stabilizovaná území 1994 (dokončen asi červen 1992, schválen , datum, ), , právnická osoba, sídelního útvaru hlm , adresa, (dokončen , datum, , schválen , datum, ), , právnická osoba, sídelního útvaru hlm , adresa, (platný po změně , datum, do , datum, ), , právnická osoba, sídelního útvaru , Anonymizováno, , schválený 1999, dodnes se změnami platný. U většiny pozemků vycházela znalkyně z barevné legendy, u zbylých si vyžádala skutečnosti nebo listiny od IPR. Znalkyně srovnala územněplánovací dokumentaci z 30. let se Směrným územním plánem z r. 1964. Ačkoli se účelové určení stoprocentně nepřekrývalo, např. u sportoviště, stále se jedná o pozemek se stavebním charakterem, nikoli se zemědělským. Podle oceňovací vyhlášky je určujícím vodítkem, zda se jednalo o pozemek zastavěný, nebo určený k zástavbě. Svá zjištění znalkyně zpracovala s pomocí konzultanta a překrytí mapy katastru nemovitostí s mapou pozemkového katastru (metoda vektorizace, případně metoda rekonstrukce). Kde byla jasná shoda překrytí, byl pozemek určen jako stavební; v případě pochybnosti jako nestavební. V moderním znalectví lze aplikovat srážky jen, jsou-li dobře podložené; znalkyně vycházela z digitální technické mapy pro , Anonymizováno, , a přihlížela ke zjevnému smyslu oceňovací vyhlášky, která vznikla pro rodinné domy a rekreační objekty, oproti čemuž se pozemní komunikace, sítě, sportoviště či pozemky pro trafostanice s jejím nastavením míjí. V předmětném území existovala jasná stavební srostlost, dobrá docházková vzdálenost do školy, jakož i poměrně hustá dopravní obslužnost. Ohledně některých srážek ani nebylo jasné, jak by měly být aplikovány, příp. se v čase podmínky měnily, jako u svaživosti. Znalkyně nezjišťovala, jak proběhla skutečná výstavba podle Směrného územního plánu z r. 1964. Znalkyně provedla srovnání povahy pozemků podle Směrného územního plánu a předchozích územních (regulačních) plánů. Stavební výměra dle Směrného územního plánu činí celkem , hodnota, m2, přičemž ve vztahu k regulačnímu plánu je tato stejná nebo vyšší v rozsahu 79 848 m2 a rozdíl oproti této starší ÚPD je pak 2 801 m2. Celková shoda stavební výměry představuje 96,6 %. Tento výpočet nebere v úvahu změnu u souboru pozemků , Anonymizováno, , u kterých došlo k jedné změně celé plochy na veřejnou zeleň a které jsou navíc v posudku všechny oceněny jakožto nestavební. Z toho se podává, že v daném rozsahu byly pozemky určeny k výstavbě již od 30. let minulého století, kdy u některých došlo na základě Směrného územního plánu ke změně účelu využití, nicméně výstavba násled