41 C 37/2022-30 — Okresní soud Praha-západ

1. Manželka se návrhem podaným dne [datum] u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že manželé spolu déle než rok společně nežijí a od roku 2021 spolu nevedou společnou domácnost. Dále uvedla, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že z něho nevzešlo žádné dítě. V poslední řadě manželka uvedla, že nadále nemá zájem v nefunkčním svazku setrvávat. Za příčinu rozvratu označila vzájemné citové odcizení. 2. Manžel se k návrhu manželky připojil a uvedl, že též nemá zájem na zachování manželství. Za příčinu rozvratu manželství shodně označil vzájemné citové odcizení. 3. Po provedeném dokazování oddacím listem ze dne [datum] a výslechy obou manželů vzal soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Mníšek pod Brdy. Dále vzal soud za nesporné, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Žádný z manželů nemá na obnovení manželského soužití zájem a za příčinu rozvratu manželství oba shodně považují vzájemné citové odcizení. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že je namístě návrhu na rozvod manželství vyhovět, neboť v řízení bylo prokázáno splnění veškerých zákonných podmínek, resp. nebyly zjištěny žádné překážky, které by rozvodu manželství podle § 755 a 756 o. z. bránily. Soud nepochybuje o tom, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že ani jeden z nich nemá na obnovení manželského soužití zájem. Za příčinu rozvratu přitom soud ve shodě s oběma manžely pokládá jejich vzájemné citové odcizení. Soud dále nezjistil rozpor rozvodu manželství se zájmy nezletilých dětí nebo manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel, když zde takovýchto osob není. Soud proto společnému návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství [příjmení] výrokem tohoto rozsudku rozvedl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.