41 C 81/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 030 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy o modulárním autopojištění [číslo] ze dne [datum] s počátkem pojištění ode dne [datum]. Na základě pojistné smlouvy se žalovaná zavázala k úhradě pojistného ve výši 1 266 Kč měsíčně. Jelikož žalovaná sjednané pojistné neplatila, a to ani přesto, že k jeho zaplacení byla žalobkyní opakovaně upomínána, vyzvala žalobkyně žalovanou, aby dlužné pojistné uhradila nejpozději do [datum], jinak bude pojistná smlouva z důvodu neplacení pojistného ukončena. Žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala, a proto byla pojistná smlouva ke dni [datum] ukončena. Ke dni zániku pojistné smlouvy evidovala žalobkyně za žalovanou dluh v celkové výši 4 030 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně coby pojistitel a žalovaná coby pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění spočívající mimo jiné v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla značky Škoda Citigo, [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno s počátkem od [datum], přičemž pojistné bylo ujednáno ve výši 15 194 Kč ročně. Na základě následné změny pojistné smlouvy se žalovaná zavázala platit žalobkyni pojistné měsíčně. Z předloženého předpisu plateb soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] bylo žalované předepsáno pojistné v celkové výši 14 008 Kč, z čehož žalovaná uhradila toliko 10 128 Kč. Žalobkyně v souvislosti s dlužným pojistným žalované účtovala též částku 150 Kč za náklady spojené s obesíláním celkem tří upomínek k zaplacení dluhu. Jelikož žalovaná dlužné pojistné nezaplatila, pojistná smlouva byla s účinky ke dni [datum] ukončena. Žalobkyně tak za žalovanou eviduje dluh na pojistném a nákladech spojených s jeho upomínáním v celkové výši 4 030 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Soud věc posoudil zejména podle § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), a dle § 1970, § [číslo], § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že účastnice uzavřely pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednaly pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za což se žalovaná jakožto pojistník zavázala platit pojistné. Na základě žádosti žalované bylo po uzavření smlouvy ujednáno, že pojistné bude hrazeno v měsíčních splátkách. Dále bylo zjištěno, že žalované vznikl v důsledku zániku pojištění podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti, k němuž došlo z důvodu neplacení pojistného dne [datum] (tj. den po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v upomínce) za období ode dne [datum] do [datum] dluh odpovídající částce 4 030 Kč představující dlužné pojistné ve výši 3 880 Kč a náklady spojené s upomínáním pojistného ve výši 150 Kč. Žalovaná přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z částky 4 030 Kč za požadované období ode dne [datum] (tj. ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy) do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši 1 489 Kč. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení za využití ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se v daném případě zjevně jedná o tzv. formulářovou žalobu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jeho předmětem je pak bagatelní peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzvy k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.