16 C 117/2020-304 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhaly, aby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. uvedené rozsudku. Dále uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. 148/1, 148/6 a st. 116/2 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , které souvisejí s pozemkem parc. č. 147/11 v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , který je ve vlastnictví žalované. Na jaře r. 1998 vysadili žalobkyně a jejich rodiče při hranici těchto pozemků ve vlastnictví žalobkyň stromky - zejména smrky - jako přirozenou rozhradu mezi pozemky ve vlastnictví a rodiny žalobkyň a ostatními pozemky mimo jiné ve vlastnictví žalované. Dne , datum, žalovaná svévolně bez vědomí žalobkyň provedla ořez větví již vzrostlých 20ti letých smrků. Žalobkyně uvádí, že žalovaná jednala protiprávně, žalobkyně nebyly žalovanou nikdy vyzvány k odstranění větví, které by přesahovaly na obecní pozemek, žalovaná nikdy nesdělila žalobkyním, jakou škodu by mohlo přesah smrkových a ovocných větví způsobit a jaké obtíže s přesahem větví žalovaná měla. Tímto způsobila žalovaná žalobkyním škodu nejenom na dřevinách, ale došlo i ke snížení schopnosti živého plotu plnit funkci hygienickou, bioklimatickou a společenskou. Společenská funkce je pro žalobkyně zvlášť významnou funkcí, jelikož živý plot, tvořil přirozenou rozhradu mezi pozemky klientek a pozemky obce, zvlášť poté, co pozemky obce navazující na pozemky klientek začaly být využívány jako veřejná cesta, kudy denně prochází nemalé množství obyvatel obce. Došlo k vybudování obecní školky a obec nově plánuje vybudovat na těchto svých pozemcích polyfunkční dům a hřiště, nabyla společenská funkce silně na významu, jelikož chránila pozemky před nejrůznějšími imisemi, zejména zvýšeným hlukem a dalšími negativními vlivy spojenými s přítomností velkého množství lidí. Především chránila soukromí žalobkyň, přičemž tuto poslední funkci ztratil živý plot téměř zcela. Klientky byly nuceny řešit vybudování plotu nového či alternativně zvýšit stávající plot. Žalobkyním vznikla nejenom újma na jmění, ale rovněž nemajetková újma spočívající v zásahu obce do jejich vlastnického práva. Újmu na vrostlých stromech především na smrcích, konstatoval i soudní znalec v jeho znaleckém posudku, kdy stanovil škodu v rozmezích od , částka, až do , částka, , cena uhrazena za odborné vyjádření činila , částka, . Žalobkyně k ochraně svého vlastnického práva a soukromí byly nuceny vybudovat dočasnou nástavbu oplocení, kterou jim do té doby poskytovaly právě smrky. Částka, kterou žalobkyně vynaložily na tuto dočasnou nástavbu oplocení, činí k datu podání žaloby částku ve výši , částka, .2. Dále uvedly, že žalovaná v r. 2017 vysadila po celé délce hranice pozemků žalobkyň dřeviny a to habr obecný, aniž tato výsadba byla projednána se žalobkyněmi. Tyto stromy jsou zasazeny v těsné blízkosti plotů žalobkyň ve dvou řadách 50 a 75 cm od hranice pozemků. Vzhledem k tomu, že z místních zvyklostí neplyne opak, porušila žalovaná povinnost stanovenou občanským zákoníkem, když vysázela habry takto blízko od společné hranice pozemků, nikoliv minimálně jeden a půl metru od hranice pozemků, pokud je zamýšlela nechat vyrůst do tří metrů výšky (ovšem žalobkyně upozorňují, že habry mohou vzrůst až do výšky 25 m) jak stanoví zákon. Žalobkyně proto z důvodu porušení ustanovení občanského zákoníku požadují, aby žalovaná habry odstranila. Žalobkyně mají ohledem na shora uvedené rozumný důvod požadovat, aby žalovaná habry odstranila. Důvodem je dendrologicky předpokládaný vzrůst habrů, jeho mohutné rozrůstání, potřeba usměrňování jeho růstu, jinak by mohlo dojít k poškození plotu žalobkyň. Další rozumným důvodem je, že třeba zachovávat přístup k plotu žalobkyň z obou stran, a to z důvodu možných oprav, což případě výsadby ve vzdálenosti odporující zákonu v brzké době nebude možné, jelikož plot se stane ze strany souseda nepřístupným. Dalším rozumným podpůrným důvodem pro odstranění habrů je fakt, že za vysázenými habry na pozemky obce se nachází veřejná cesta, kde obyvatelé obce venčí své psi, kteří své exkrementy zanechávají právě ve vysázeném habroví. Dále žalobkyně uvedli, že v důsledku stavebních aktivit žalované, která v blízkosti pozemků žalobkyň vystavěla obecní školku a následně i dětské hřiště, jsou žalobkyně jako spoluvlastnice vystaveny neustálým emisím prachu, zvířecích pachů, zvířecích výkalů a nadměrného hluku. Pěstované smrky při hranici pozemku zabezpečovaly alespoň částečně ochranu soukromí žalobkyň před zvídavými pohledy dělníků a chodců, návaly prachu a hluku, rovněž ochranu před krajně nevhodným umístěním pouličních lamp osvětlujících pozemek žalobkyň a v nepatrné míře jim poskytovaly ekologickou ochranu před zmiňovaným imisemi. Žalobkyně a) vyzvala žalovanou na přijetí opatření i mimo jiné k odstranění dřevin vysázených za plotem. Opětovně v předžalobní výzvě obě žalobkyně vyzvaly žalovanou k odstranění habrů a k náhradě škody za nezákonně ořezané smrky, avšak dosud žalovaná požadavky žalobkyň nesplnila.3. Žalovaná ve věci uvedla, že nárok uplatnění žalobou neuznává, a to ani v části. Co se týká, vlastnických vztahů ohledně pozemků toto prohlásila za nesporné. Co se týká, ořezu smrků ve vlastnictví žalobkyň, k tomu žalovaná uvedla, že větve smrků přesahovaly cca 1 m na pozemek žalované. Žalovaná uvádí, že v průběhu roku 2018 až 2019 žalobkyně z vnější strany plotu umístily stínící folii na plot. Větve smrku nebyly ostříhávány, v důsledku čehož větve začaly přesahovat na pozemek žalované. Co se týká, samotného vysázení habrů obecných, ty žalovaná skutečně v blízkosti plotu žalobkyň podél společné hranice vysázela, a to v rámci projektu - Projekt obnovy a rozvoje funkčních ploch, sídelní zeleň v obci - akceptační číslo projektu 14180076. Na financování projektu obdržela žalovaná mimo jiné dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Žalovaná se v rámci uvedeného projektu zavázela k desetileté udržitelnosti. Jednotlivé části realizace projektu byly projednávány na veřejných zasedání zastupitelstva obce , adresa, , např. , datum, byla schválena smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace, na zasedání zastupitelstva ze dne , datum, byla schválena smlouva o dílo na zpracování zadávacích podmínek a zadávacího řízení. Žalobkyně nevznesly v průběhu trvání projektu ani po jeho skončení, kdy projekt byl skončen , datum, , žádné námitky ani připomínky. Žalobkyně ničeho nevznesly ani do konce roku 2019, přitom po celou dobu realizace projektu byly v bezprostřední blízkosti.4. Jelikož větve smrků ve vlastnictví žalobkyně přesahovaly na pozemek žalované a bránily vzrůstu nově vysázeným habrům, žalovaná vyzvala opakovaně a to 3x v průběhu měsíců červenec až září 2019 žalobkyně, aby provedly zastřižení větví smrků s upozorněním, že pokud to neprovedou sami, provede toto zastřižení obec. Tato výzva byla sdělena žalobkyním ústně, a to zaměstnancem úřadu žalované, panem , jméno FO, , z pokynu starosty žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu nereagovaly, ničeho neučinily, pak žalovaná přistoupila k ořezu větví a to prostřednictvím společnosti , jméno FO, s.r.o., která již má 25 leté zkušenosti v oblasti poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví. Z emailové zprávy této společnosti (adresované starostovi žalované dne , datum, ) větve smrků a ořechů, které jsou ve vlastnictví žalobkyň přesahovaly přes živý plot do účelové komunikace ve vlastnictví žalované, čímž došlo k ohrožení udržitelnosti projektu, neboť se habrům nedostávala vláha a světlo, čímž rostliny chřadly. Žalované zarůstáním větví z dřevin žalobkyň mohla vzniknout škoda a to jednak tím, že tyto větve zasahovaly do účelové komunikace a mohly znatelně ztěžovat užívání této cesty místním občanům a dále docházelo ke stínění habrů a hrozilo, že habry uschnou. Jak žalovaná uvedla, zavázala se k desetileté udržitelnosti, pokud by habry uschly, musela by vynaložit další prostředky na pořízení a vysázení nových habrů a pokud by tak neučinila, byla by obec zkrácena na dotaci. Co se týká argumentace ořezů větví mimo vegetační době, že došlo k prořezu v nevhodnou v roční dobu, k tomu žalovaná uvádí, že toto tvrzení není pravdivé. V souladu § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, se období vegetačního klidu rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. K ořezům větví smrku žalobkyň došlo na konci září 2019, což lze považovat za dobu vegetačního klidu. Žalovaná neporušila zákonem žádnou stanovenou povinnost, nezasáhla do žádného práva žalobkyň. Žalobkyně navíc sami umístili folii (síť) na plot, která sama o sobě stěžuje přístup k plotu. Co se týká argumentů týkající se psích exkrementů, žalovaná umístila v místě 3 koše na sběr psích exkrementů, což je logické odpovídající řešení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.5. Žalobkyně spolu s žalobou požadovaly dále, aby byla žalované uložena povinnost se do 15ti dnů od právní moci rozsudku omluvit žalobkyním a to uveřejnění omluvy v místním periodickém časopise – „Ptickém okénku“. V této části soud říze