16 C 12/2023-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Uvedla, že na základě úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] částku ve výši 3 000 Kč, která měla být splacena do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaná však úvěr dosud nesplatila, pročež žalobkyně požadovala též zákonný úrok z prodlení ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] výplatou v hotovosti v prodejnách [právnická osoba], a. s., dne [datum] částku ve výši 3 000 Kč. Dle smlouvy o úvěru a jejích dodatků měla žalovaná poskytnutou částku vrátit nejpozději do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum] spojeným s předžalobní výzvou, prostřednictvím které žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 7 505 Kč (včetně nákladů zastoupení) ve lhůtě tří dnů. Předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky byly odeslány žalované dne [datum] na poslední známou adresu. 5. Soud věc s ohledem na datum poskytnutí částky posoudil podle § [číslo], § 1970 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které dne [datum] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které se žalovaná zavázala do [datum] spolu s příslušenstvím vrátit, avšak neučinila tak. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne [datum] v souladu s § 1879 o. z. pohledávku za žalovanou smluvně postoupila žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem informována. Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála, a ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně svůj dluh neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši 1 489 Kč. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1 489 Kč. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b advokátního tarifu, neboť se v daném případě jednalo o tzv. formulářovou žalobu, když bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru užívaném toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných bagatelních věcech. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.