16 C 34/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Jelikož žalovaný neplnil řádně své závazky ze smlouvy o úvěru, byl úvěr zesplatněn. Tím vznikla také nová jistina úvěru sestávající z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 49 380,33 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne [datum]. Žalovaný se mimo jiné zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu Praha-západ č. j. 16 C 48/2020-35, ze dne 27. 2. 2020, jímž byla žalovanému mimo jiné uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky ve výši 998 Kč a 10 263,38 Kč. [příjmení] ve výši 10 263,38 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 49 380,33 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Předmětným rozsudkem Okresního soudu Praha-západ bylo žalobě žalobkyně, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty i za následující období. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč /vizte smlouva o úvěru [číslo] Jelikož žalovaný neplnil řádně své závazky ze smlouvy o úvěru, byl úvěr zesplatněn. Tím vznikla také nová jistina úvěru sestávající z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 49 380,33 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne [datum]. Žalovaný se mimo jiné zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč /vizte oznámení ze dne [datum] S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz Okresního soudu Praha-západ č. j. 16 C 48/2020-35, ze dne 27. 2. 2020, jímž byla žalovanému mimo jiné uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky ve výši 998 Kč a 10 263,38 Kč. [příjmení] ve výši 10 263,38 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 49 380,33 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Předmětným platebním rozkazem Okresního soudu Praha-západ bylo žalobě žalobkyně, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno /vizte platební rozkaz Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum] Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty i za následující období. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy /vizte předžalobní výzva k plnění ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum] 5. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen ZoSÚ) musí smlouva obsahovat informace podle § 106 a násl. ZoSÚ. 6. Podle § 122 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, dále úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 7. Právní vztah mezi účastníky se dále řídí ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., jíž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil. Žalovaný nicméně žalobkyni i přes předžalobní upomínku na svém dluhu nezaplatil ničeho. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud I. výrokem tohoto rozsudku žalobkyni částku ve výši 11 238,62 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 238,62 Kč od [datum] do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 14. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze za