36 C 147/2023-21 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 261 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a to u vozidla [registrační značka], za období od [datum] do [datum]. V takovém případě pak má žalobce nárok na zaplacení příspěvku. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k jeho úhradě a s ohledem na jeho nereagování následně i předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednávání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu UH796920 a neměl v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, i přesto, že toto vozidlo bylo vedeno jako provozované. Žalovaný byl žalobcem vyzýván k úhradě dluhu, přičemž výzva obsahovala náležitosti podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ani po zaslání předžalobní výzvy žalovaný dluh nezaplatil. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník a provozovatel vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti, a to u takového vozidla, které je zapsáno v registru silničních vozidel jako provozované. Dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla uvedená povinnost porušována, přičemž výše denní sazby je stanovena dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“) ve výši 47 Kč. Předmětné vozidlo nebylo pojištěno celkem 63 dní a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit 2 961 Kč (tj. 63x47). Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku též povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva, které činí dle § 2a Vyhlášky 300 Kč Celkem tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit 3 261 Kč. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku je dána vládním nařízením [číslo] Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v částce 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši 189 Kč, tedy v celkové výši 1 489 Kč. Odůvodnění rozsudku je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.