36 C 64/2023-26 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 252 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že dne [datum] v čase mezi 16:15 hod. a 18:35 hod. provedl převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice v [obec] Náklady na převoz, spočívající v použití služebního dopravního prostředku, činily 1 252 Kč. Žalovaný tyto náklady do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednávání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl dne [datum] převezen žalobcem do protialkoholní záchytné stanice, neboť fyzicky napadal svou přítelkyni, a to pod vlivem alkoholu, konkrétně 1,49 promile. Provedením převozu bylo žalobcem najeto celkem 150 km a vznikly mu tak náklady za opotřebení vozidla ve výši 705 Kč a náklady za spotřebované pohonné hmoty ve výši 547 Kč. Žalovaný byl předžalobně vyzván k náhradě nákladů ve v celkové výši 1 252 Kč. Výzva byla žalovanému vhozena do schránky dne [datum] na adresu, kterou uvedl jako doručovací. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. V souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, ve znění pozdějších předpisů, byl žalovaný povinen podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici, neboť pod vlivem alkoholu ohrožoval jiné osoby. Jelikož u něj byla prokázána přítomnost alkoholu, je podle § 89e odst. 1 téhož zákona povinen nahradit žalobci náklady na dopravu do záchytné stanice. Náklady byly řádně vyčísleny v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb. a žalovaný byl k jejich nahrazení ze strany žalobce řádně vyzván, přesto dlužnou částku nezaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku je dána vládním nařízením [číslo] Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost pohledávky je stanovena od doručení předžalobní výzvy. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení tvořenou náklady za tři úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (opatření důkazů a vyčíslení dlužné částky, předžalobní výzva a žaloba), celkem tedy ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce je podle § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozen od soudního poplatku, přešla v souladu s § 2 odst. 3 téhož zákona poplatková povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku v této věci činí 1 000 Kč podle Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Odůvodnění rozsudku je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.