8 C 25/2023-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 1 620 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. To splnila [datum]. Nesplnila však povinnost řádně platit televizní poplatek ve stanovené výši měsíčně v období do ledna 2022 a dluží tak žalobci celkem 1 620 Kč. Poplatek je vždy splatný do 15. dne v měsíci. Žalovaná dlužné poplatky ani přes výzvu nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo zjištěno, že od [datum] byla žalovaná přihlášena jako televizní poplatník. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 1 620 Kč. Z výpisu detailu plateb bylo zjištěno, že žalovaná platila televizní poplatky nepravidelně, za období listopad 2011 až prosinec 2021 zůstaly nezaplaceny poplatky ve výši 1 620 Kč. 5. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je z velké části důvodná. 6. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 5 odst. 1 cit. zák. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače. Podle § 7 odst. 2 cit. zák. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že je oprávněný požadavek žalobce na zaplacení 1 620 Kč dle shora uvedeného zákona, neboť žalovaná se stala poplatníkem od roku 2011, nezaplatila televizní poplatky za období shora uvedené a dluží tak žalobci žalovanou částku. 8. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaná se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen podle § 1970 o. z. a podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. platit úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nař. vl. [číslo] Sb ke dni počátku prodlení, úrok byl kapitalizován ke dni podání žaloby – tímto návrhem je soud vázán. 9. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že ve věci téměř zcela úspěšnému žalobci (dílčí neúspěch žalobce je nepatrný) bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 126 Kč, kde 400 Kč představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, 200 Kč je odměna za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalobce učinil v řízení dva úkony, proto odměna činí 400 Kč, dále přísluší 2 x režijní paušál 100 Kč podle § 14b odst. 2 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení (126 Kč).