8 C 333/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

Manžel se domáhal rozhodnutí soudu, kterým by bylo rozvedeno manželství účastníků, uzavřené dne [datum] v [obec]. Svou žalobu odůvodnil tím, že manželství účastníků je nyní pouze formálním svazkem, nežijí spolu delší dobu, manželka navázala vztah s jiným mužem, o obnovení manželského soužití nelze uvažovat. Účastníci nemají nezletilé děti, všechny děti v manželství narozené již dosáhly zletilosti. Manželka také navrhla rozvod manželství. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že účastníci manželství uzavřeli dne [datum] před [anonymizováno] národním výborem [obec a číslo]. U manželky se jedná o manželství první, u manžela také o první. Manžel je české národnosti, státní příslušnosti ČR., manželka také české národnosti, státní příslušnosti České republiky. Účastníci učinili nesporným, že spolu nežijí manželským životem, nebydlí spolu a nehospodaří minimálně od června 2023, manželství neplní svou funkci. Příčinu rozvratu manželství shodně spatřují v tom, že mezi nimi došlo k citovému odcizení. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále obč.. zák.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 obč. zák. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky k tomu, aby manželství účastníků bylo rozvedeno. Jejich manželství je v současné době pouze formálním svazkem, když účastníci spolu již několik měsíců nežijí, nehospodaří a nevedou společnou domácnost. Vztahy mezi účastníky jsou natolik rozvráceny, že nelze předpokládat, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, soud vycházel se shodných tvrzení účastníků, že manželství se rozpadlo v důsledku citového odcizení. Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 z. ř. s. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.