16 C 151/2022-116 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal u soudu určení vlastnického práva k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že je synem žalovaného, žalovaný disponuje vlastnickým právem ke shora uvedeným nemovitostem. Žalovaný však není vlastníkem uvedených nemovitostí, kdy vlastníkem je žalobce. Žalobce v minulosti s žalovaným podepsal darovací smlouvu, kterou došlo k převodu vlastnických práv žalovaného k nemovitostem na žalobce, žalovaný se zavázal zajistit převod vlastnických práv k nemovitostem na žalobce a provést promítnutí této skutečnosti vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Přes opakované výzvy žalobce žalovanému se tak nestalo. Žalovaný převedl vlastnické právo k nemovitostem na žalobce, ale nenaplnil své povinnosti ve vztahu k příslušnému katastru nemovitostí. Žalovaný k dnešnímu dni disponuje darovací smlouvou, kterou však nevložil do příslušného Katastrálního úřadu a pracoviště a znemožnil žalobci formální nabytí vlastnického práva k nemovitostem.2. Žalovaný ve věci uvedl, že skutečně přislíbil předmětné nemovitosti žalobci darovat a v tomto směru tvrzení žalobce nijak nesporuje. Dále uvedl, že tvrzení uváděná žalobcem jsou veskrze správná, žalovaný s nimi souhlasí, celá situace je pro žalovaného komplikovaná a velice emočně bolestivá, kdy se snažil žalobci vyjít vždy vstříc, ale okolnosti života žalovaného mu bohužel neumožnily žalobci vyjít plně vstříc. Žalovaný učinil žalobci sliby a tyto hodlal dodržet, nicméně , podezřelý výraz, a osobní stav žalovaného mu neumožnil sliby plně dodržet. Pokouší se situaci řešit, není toho plně schopen.3. Ze shora provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaný přislíbil žalobci uzavření darovací smlouvy na nemovitosti uvedené ve výroku I. (důkaz: nesporná tvrzení účastníkům). Žalovaný je osobou zapsanou v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti uvedených ve výroku I. (důkaz: evidence práv pro osobu, výpis z katastru nemovitostí LV 195, k.ú. Bush).4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaný přislíbil žalobci uzavření darovací smlouvy na nemovitosti uvedené ve výroku I. Žalovaný je osobou zapsanou v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti uvedených ve výroku I.5. Co se týká procesní situace na prvním jednání ve věci, kam se právní zástupce žalovaného nedostavil, právní zástupce žalobce navrhoval vydání rozsudku pro uznání, když měl za to, že z vyjádření žalovaného vyplývá, že nárok žalobce uznává. K tomu soud uvádí, že se domnívá, že tomu tak není. Z vyjádření žalovaného ve věci samé nevyplývá rozhodně uznání nároku, kdy žalovaný pouze uváděl, že přislíbil darování, že tvrzení ze strany žalující jsou veskrze správná a snažil se žalobci vyjít vstříc, učinil sliby žalobci, hodlal je dodržet, neumožnil mu to , podezřelý výraz, stav. Za takových okolností soud nemohl vydat rozsudek pro uznání.6. V průběhu řízení žalovaný dále vznesl námitku věcné nepříslušnosti s odůvodněním, že k nemovitostem zapsaným na LV číslo , hodnota, jsou vedena zejména věcná práva, konkrétně zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek zatěžujících část předmětných nemovitostí. Dle názoru žalovaného tak měla být dána věcná příslušnost Krajského soudu v Praze. O této námitce bylo následně rozhodnuto Vrchním soudem v Praze dne , datum, č.j. N Cp 459/2023–87, kdy tento rozhodl, že k projednání a rozhodnutí ve věci jsou příslušné okresní soudy, věcně a místně příslušným je pak tedy zdejší soud – Okresní soud , adresa, -západ.7. Žalovaný dále navrhl, aby soud rozhodl o připuštění vedlejšího účastníka řízení, a to , jméno FO, , nar. , datum, , bytem Kyperská 368, Častá, Slovenská republika, a to na straně žalovaného. Soud tuto osobu tedy vyzval usnesením ze dne , datum, , kdy mu byla tato písemnost doručena dne , datum, . I přes uvedenou výzvu se , jméno FO, k tomuto návrhu nevyjádřil a soud tak v souladu s § 93 odst. 2 o.s.ř. pokračoval bez vedlejšího účastníka na straně žalovaného.8. Soud nepřipustil provedení důkazu výpovědí svědka , jméno FO, , a to pro nadbytečnost z důvodů, o kterých podrobněji uvede níže.9. Dále soud nepřipustil provedení důkazu darovací smlouvou navrženou stranou žalující, a to z toho důvodu, že (jak vyplynulo ze tvrzení žalobce), uvedená darovací smlouva na převod předmětných nemovitostí byla snad v minulosti v držení žalovaného, zároveň však žalobce ve svém podání uvedl, že žalovaný uvádí, že tuto smlouvu nemůže nalézt. Za těchto okolností je zřejmé, že uvedená smlouva není zcela objektivně k dispozici, i kdyby soud žalovaného vyzval k jejímu předložení, těžko za situace, kdy ji buď nemůže nalézt, nebo smlouva vůbec neexistuje, může tento soudu předložit. Uvedená výzva by navíc za těchto okolností vedla k průtahu v řízení.10. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v zařízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci § 132 o.s.ř.. Soud vycházel z listinných důkazů a nesporných tvrzení účastníků.11. K věci samotné soud uvádí, že již v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud vysvětlil, že při převodu vlastnického práva k nemovitosti na základě smlouvy je třeba rozlišovat právní důvod nabytí vlastnického práva (titulus adquirendi) právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Kupní smlouva představuje tzv. titulus adquirendi, i když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, k nabytí vlastnického práva kupujícím podle ní dochází až tehdy, naplnily se stanovený právní důvod, tím je v případě vlastnického práva k nemovitosti zásadně vklad vlastnického práva do katastru nemovitosti.12. V této konkrétní věci žalobce tvrdil, že zde existuje právní důvod vlastnického práva, tedy titulus adquirendi a že došlo k podpisu účastníků uvedené smlouvy. Smlouvu však nebyl schopen předložit a z tvrzení žalobce zároveň vyplynulo, jak je uvedeno shora, že v minulosti ji žalobce ani neměl k dispozici a že to byl žalovaný, kdo ji měl k dispozici a v současné době ji k dispozici nemá, když dle tvrzení žalobce není dle slov žalovaného k nalezení, objektivně je tedy zřejmé, že smlouva v tuto chvíli neexistuje.13. V tomto směru soud stranu žalující poučil podle § 118a odst. 1 o.s.ř. na doplnění tvrzení týkající se samotného uzavření předmětné darovací smlouvy. Soud poučil žalobce v tom směru, aby doplnil veškeré rozhodující skutečnosti týkající se obsahu smlouvy a vzniku smlouvy, kromě skutečností, jaký byl konkrétní obsah smlouvy, pak soud po žalobci vyžadoval, aby tento dotvrdil skutečnosti týkající se přítomnosti dalších konkrétních osob (při uzavření smlouvy), kde konkrétně, u jakého státního orgánu, případně byly podpisy ověřeny, kde došlo ke konkrétnímu sepsání této smlouvy, pokud byla sepsána počítačem, jak je obvyklé, na jakém konkrétním přístroji, kým konkrétně byla sepsána, pokud došlo k sepsání v ruce, kdo konkrétně, za jakých okolností, na jakém místě tuto smlouvu sepisoval, s kým případně byl obsah smlouvy konzultován, co uzavření případně smlouvy předcházelo, co následovalo, kde konkrétně došlo k ověření podpisu, jakým konkrétním způsobem bylo se smlouvou nakládáno, v kolika exemplářích byla smlouva vyhotovena, z jakého konkrétního důvodu žalovaný nemá jeden z výtisků u sebe. V tomto směru soud zároveň žalobce poučil podle § 118a odst. 3 na prokázání shora uvedených tvrzení.14. Co se týká doplnění těchto tvrzení, byla tato tvrzení ze strany žalobce doplněna, ale velmi kusým způsobem. Žalobce sice dotvrdil obsah uvedené smlouvy, nic dalšího týkající se procesu přípravy darovací smlouvy však žalobce neuvedl, uvedl pouze, že se jednalo o iniciativu žalovaného, a to bylo vše. Žalobce nedotvrdil okolnosti svého podpisu, toho, zdali byly na uzavření smlouvy, případně jednání o ní přítomny nějaké další osoby, kde konkrétně došlo k sepsání a podpisů uvedené smlouvy. Za jakých okolností, kdy, kde byl případně podpis ověřen a podobně. K tomuto nedoložil žalobce ani žádné důkazy. Z tvrzení žalobce neplynul žádný reálný skutkový děj, který by následně mohl být dokazován, tedy jednotlivé kroky obou aktérů uvedené smlouvy od ústního příslibu, přes sepsání uvedené listiny, po její podpisy na konkrétním místě (které pravděpodobně mohly být úředně ověřeny před státním orgánem). Soud by pak mohl provádět dokazování k jednotlivým tvrzeným skutečnostem, kdyby takové důkazy byl případně označeny. Jediný důkaz, který žalobce navrhl, byla darovací smlouva, která však objektivně k důkazu provedena být nemohla.15. Právní zástupce žalobce si byl vědom uvedených kusých tvrzení, uvedl, že v minulosti navrhoval změnu žaloby, a to nahrazení projevu vůle. K tomu soud uvádí, že žalobce svým podáním ze dne , datum, navrhl změnu žaloby na určení s eventuálním rozhodnutím o nahrazení projevu vůle, o které bylo rozhodnuto tak, že soud tento návrh na změnu žaloby pravomocně zamítl, a to usnesením z , datum, , spisová značka, . Zde soud odkazuje na odůvodnění tohoto usnesení, a to v tom směru, že