16 C 209/2024-23 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „Raiffeisenbank“), smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla Raiffeisenbank žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnuté finanční prostředky vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši , částka, a zaplatit smluvní úrok ve výši 15,9 % ročně spolu s dalšími souvisejícími poplatky. Žalovaný nicméně tuto svou povinnost nesplnil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Raiffeisenbank v důsledku toho využila svého práva a prohlásila ke dni , datum, celý úvěr za splatný. Raiffeisenbank dne , datum, svou pohledávku za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru smluvně postoupila společnosti I-Xon a.s., IČO , IČO, (dále jen „I-Xon a.s.“), která jí následně dne , datum, smluvně postoupila žalobkyni. Ta následně žalovaného předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný však na tuto výzvu nikterak nereagoval a dlužnou částku byť jen částečně nezaplatil. Žalobkyně tak v rámci žaloby požadovala, aby jí žalovaný jednak zaplatil nesplacenou jistinu úvěru ve výši , částka, , dále smluvní úrok ve výši 15,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru za období ode dne , datum, , do , datum, kapitalizovaný částkou , částka, , dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru za období ode dne , datum, do , datum, kapitalizovaný částkou , částka, , smluvní úrok ve výši 15,9 % ročně z částky 42 010m52 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi Raiffeisenbank a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Na základě smlouvy se Raiffeisenbank zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s příslušenstvím zavázal hradit v 36 měsíčních splátkách po , částka, , a to vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce. Strany si sjednaly, že žalovaný bude úvěr splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 15,9 % ročně a spolu s dalšími souvisejícími poplatky. Na základě článku 6.3 smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že Raiffeisenbank má právo zesplatnit dosud nesplacenou část úvěru (důkaz: návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ceník produktů a služeb pro soukromé osoby). Před poskytnutím finančních prostředků právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (důkaz: protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, údaje klienta, analytický report, dokument Raiffeisenbank, mimořádný výpis z účtu 6552671002 / CZK, výpis z běžného účtu poř. č. , hodnota, za období , datum, - , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, (výpis z účtu 4743654003/5500). Dopisem ze dne , datum, oznámila Raiffeisenbank žalovanému, že s ohledem na opakované porušování smlouvy úvěr k tomuto dni okamžitě zesplatnila, a vyzvala ho k okamžité úhradě částky ve výši , částka, (důkaz: prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, ). Dne , datum, byla mezi Raiffeisenbank a I-Xon a.s. uzavřena smlouva o postoupení pohledávek č. 12/23, na jejímž základě byla pohledávka ve výši , částka, za žalovaným s účinností k , datum, postoupena společnosti I-Xon a.s., o čemž byl žalovaný dne , datum, Raiffeisenbank vyrozuměn (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023/01, potvrzení úplaty ze dne , datum, , vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , právnická osoba, . 2024 včetně přehledu podacích čísel ze dne , datum, ). Dne , datum, došlo k dalšímu smluvnímu postoupení pohledávky za žalovanou, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi I-Xon a.s. a žalobkyní, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne , datum, vyrozuměn (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Žalobkyně následně dopisem ze dne , datum, prostřednictvím své zástupkyně žalovaného předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky v úhrnné výši , částka, (důkaz: oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, včetně seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek + předžalobních výzev).5. Soud nevyvodil podstatnější závěry ze smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví, z přehledu podacích čísel ze dne , datum, , neboť tyto důkazy nejsou relevantní pro žalované období, když se jedná o období, které předcházelo období, které je předmětem tohoto sporu.6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru (dále jen „o. z.“).7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a na zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný uzavřel s Raiffeisenbank smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které Raiffeisenbank poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 15,9 % ročně spolu s dalšími souvisejícími poplatky. Žalovaný tuto svou smluvní povinnost nesplnil, když úvěr řádně a včas nesplácel. Jelikož žalovaný i přes výzvu Raiffeisenbank nezaplatil dosud nesplacené splatné splátky úvěru, prohlásila Raiffeisenbank v souladu s čl. 6.3 smlouvy dosud nesplacenou část úvěru za okamžitě splatnou ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k jejímu okamžitému zaplacení. Následně došlo postupně ke dvěma smluvním postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 o. z., a to nejprve ve prospěch společnosti I-Xon a.s., která vzápětí pohledávku postoupila žalobkyni. O obou změnách v osobě věřitelů byl žalovaný postupitelem pokaždé písemně vyrozuměn. Třebaže tak žalobkyně nebyla smluvní stranou úvěrové smlouvy, je aktivně věcně legitimována k podání této žaloby právě z titulu smluvního postoupení pohledávky. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru spolu se souvisejícími poplatky v celkové výši , částka, včetně kapitalizovaného smluvního úroku z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, za období ode dne , datum, do , datum, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, za období ode dne , datum, do , datum, , jejichž výpočet a kapitalizaci provedla již Raiffeisenbank coby někdejší věřitel. Dále soud žalobkyni přiznal tentýž smluvní a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny úvěru za období od , datum, do zaplacení. V případě zákonného úroku z prodlení vycházel soud z výše stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.12. O nákladech