16 C 229/2024-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), rámcovou smlouvu o finančních službách č. , hodnota, o uzavření bankovního účtu (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen a veden bankovní účet a bylo mu umožněno provádět na tomto účtu transakce. Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník poplatků, podle nichž byl žalovaný povinen udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši , částka, . Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své povinnosti splnila, žalovaný porušil smluvní podmínky, když překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného záporného zůstatku, který doposud neuhradil. Právní předchůdkyně využila svého práva a od smlouvy odstoupila, čímž se dluh stal splatným dne , datum, . Následně právní předchůdkyně žalobkyně účet zrušila a dlužnou částku převedla na technický účet pro splacení pohledávky č. , č. účtu, . Žalobkyně tak žalobou požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva o finančních službách č. , hodnota, o uzavření bankovního účtu, na základě které byl žalovanému zřízen a veden bankovní účet a bylo mu umožněno provádět na tomto účtu transakce. Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník poplatků, podle nichž byl žalovaný povinen udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši , částka, . Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své povinnosti splnila, žalovaný porušil smluvní podmínky, když překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného záporného zůstatku, který doposud neuhradil. Právní předchůdkyně využila svého práva a od smlouvy odstoupila, čímž se dluh stal splatným dne , datum, . Následně právní předchůdkyně žalobkyně účet zrušila a dlužnou částku převedla na technický účet pro splacení pohledávky č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2662 a násl., § 1879, § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni , datum, .6. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o účtu podle § 2662 a násl. o. z. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že se na svém bankovním účtu dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s požadovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od , datum, do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši , částka, . Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši , částka, odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily , částka, . Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b advokátního tarifu, neboť se v daném případě jednalo o tzv. formulářovou žalobu, když bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru užívaném toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných bagatelních věcech. Ohledně aplikace § 14b advokátního tarifu soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.