16 C 247/2022-250 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se u soudu domáhala zúžení společného jmění manželů za trvání manželství uzavřeného s žalovaným. Uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovaným manželství. Dále uvedla, že od roku 2016 žalovaný nadměrně utrácí. V roce 2018 obdaroval svou plnoletou dcerou více než 1,2 milionu Kč. Půjčil svým přátelům peníze v částkách , částka, , poté dalších 1,2 milionu Kč další zletilé dceři bez jakékoliv dohody či dokonce vědomí ze strany žalobkyně. Žalovaný dále odpustil svým obchodním společníkům dluhy ve výši 6,5 milionů Kč, ale s čímž žalobkyně odmítla souhlasit, ale žalovaný rozhodl bez jejího souhlasu. Dále žalovaný utratil během pandemie v roce 2020 v průměru každý měsíc více než , částka, . Se žalobkyní nikdy během manželství nebyla konzultována žádná finanční správa jejich společného majetku. Neměla přístup k většině aktiv a bankovních účtů. Už léta má obavy z neuváženého utrácení a riskantního chování žalovaného, vyčerpává jejich celoživotní úspory. Žalobkyně má obavy o budoucnost jejich dcery a její vzdělání, které bude nákladné.2. Žalovaný ve věci uvedl, že nárok uvedený v žalobě neuznává, a to ani částečně. Mezi účastníky je nesporné, že manželství bylo uzavřeno , datum, . Účastníci mají nezletilou dceru narozenou , datum, . V současné době manželský svazek existuje pouze formálně. Žalovaný po delší dobu usiluje o uzavření dohody o zrušení společného jmění, respektive smluvení režimu odděleného jmění a následné vypořádání dosavadního společného jmění. Žalobkyně však na návrhy žalovaného nijak konstruktivně nereaguje. Tvrzení žalobkyně o způsobu finančního hospodaření žalovaného jsou nepravdivá, tato svá tvrzení ostatně žalobkyně nedokládá žádnými relevantními důkazy, navrhuje zamítnutí žaloby.3. Soud k samotnému řízení uvádí, že toto řízení bylo značně poznamenáno procesními postoji a návrhy ze strany žalobkyně. Třebaže právní zástupce žalovaného ve své replice k žalobě uvedl, že žalobkyně je cizí státní příslušník a nehovoří dobře česky a soud se následně výslovně na tuto skutečnost žalobkyně otázal, a to přípisem ze dne , datum, , která byla žalobkyni doručena současně s předvoláním na jednání, žalobkyně na tuto výzvu vůbec nereagovala. Teprve na jednání konaném dne , datum, , kam se žalobkyně osobně dostavila a soud s ní mohl osobně komunikovat, předseda senátu zjistil, že žalobkyně nehovoří dobře česky, a především má problém porozumět českému jazyku. Za těchto okolností, aby byla zachována procesní práva žalobkyně bylo nutné jednání zrušit, odročit na jiný termín a ustanovit jí tlumočníka. Byl ustanoven tlumočník , tituly před jménem, , jméno FO, , a to usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .4. Před dalším jednáním konaném dne , datum, již s tlumočníkem zaslala žalobkyně soudu podání, které mohlo být chápáno i jako námitka podjatosti. Ve svém podání žalobkyně mimo jiné uvedla, že si všimla, „že soudce a právní zástupce žalovaného se již před jednáním seznámili a diskutovali o případu.“ K tomu předseda senátu uvádí, že nezná nikoho z účastníků, ani jejich zástupců, není s nimi v žádném vztahu, ať již pracovním nebo osobním a jak účastníky řízení, tak právního zástupce žalovaného substituta , tituly před jménem, , adresa, , stejně jako , tituly před jménem, , jméno FO, nezná. Nikdy nic z žádným ze shora uvedených advokátů neprojednával mimo jednací síň v tomto řízení. Na jednání se tedy otázal soud žalobkyně, zda-li tato její poznámka je námitkou podjatosti vůči předsedovi senátu. V tomto směru žalobkyně ničeho nesdělila, odmítala odpovědět, odbíhala od odpovědi. Za těchto okolností nemohlo být jednáno, dokud se tato skutečnost nevyjasní a soud z toho důvodu musel odročit na neurčito. Následně zaslal žalobkyni usnesení s výzvou na odstranění vad námitky podjatosti soudce, kdy žalobkyně byla podrobně poučena, jakým způsobem má uvedenou námitku doplnit a opravit. Zároveň byla poučena, že pokud se tak nestane, soud k námitce podjatosti nebude přihlížet. Žalobkyně tyto vady svého podání neodstranila a za těchto okolností soud tedy nařídil opětovně jednání na , datum, .5. Na jednání dne , datum, žalobkyně požádala o ustanovení zástupce pro řízení. Obsáhle se na jednání vyjádřila ke svým důvodům, z jakých potřebuje zástupce. Soud ji poučil, že soud ustanovuje zástupce pouze v souladu s § 30 odst. 1 o.s.ř., přesto na svém požadavku trvala. Dále u tohoto jednání právní zástupce žalovaného navrhl přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., kdy uvedl že , datum, byla podána žaloba ze strany žalovaného na rozvod manželství s žalobkyní. Uvedl, že pokud bude manželství účastníků rozvedeno, pak společné jmění manželů zanikne nabytím právní moci o rozvodu a odpadne předmět tohoto řízení, tedy zúžení společného jmění manželů za trvání manželství. Z důvodu procesní ekonomie, kdy by v případě přerušení odpadlo náročné dokazování a zároveň je zde řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, navrhl přerušení řízení. Soud tedy následně odročil jednání k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce a dále ke zvážení rozhodnutí o přerušení řízení, když tento návrh byl podán u jednání a rozvodové řízení bylo zahájeno podáním žaloby předchozí pracovní den, kdy se dosud ani neprojevilo v rejstříku soudu.6. Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce byla zamítnuta, a to usnesením ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , když zde nebyly tvrzeny ze strany žalobkyně a ani nijak dokládány předpoklady, pro které by soud mohl žalobkyní zástupce ustanovit. Následně za situace, kdy soud zjistil, že opravdu ve věci probíhá rozvodové řízení manželů účastníků, a to vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , řízení přerušil z důvodu § 109 odst. 2 písem. c) o.s.ř. a to usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .7. Poté, kdy bylo manželství účastníků rozsudkem zdejšího soudu, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudem odvolacím, č. j. , spisová značka, pravomocně rozvedeno, kdy oba rozsudky nabyly právní moci dne , datum, , soud usnesením ze dne , datum, rozhodl o pokračování řízení. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, soud nařídil jednání v této věci na , datum, . Předvolání na jednání bylo žalobkyni doručeno ten samý den (, datum, ) do její datové schránky.8. Žalobkyně následně soudu zaslala několik dalších podání žádající rozhodnutí ve věci a dále podání, ve kterých si stěžovala na svůj zdravotní problém se zuby. Podání žalobkyně byly ze dne , datum, , , datum, , , datum, . Žádosti o rozhodnutí ve věci soud žalobkyni přípisem ze dne , datum, informoval, že rozhodnout ve věci je možné pouze při nařízeném soudním jednání, které bylo nařízeno na , datum, .9. Dne , datum, , tedy více jak měsíc po nařízení jednání a doručení předvolání na toto jednání, žalobkyně zaslala soudu žádost o odročení jednání z důvodu cesty do zahraničí. Co se týká samotné listiny nazvané „odročení soudního jednání z důvodu cesty do zahraničí“, k této listině soud uvádí tyto skutečnosti: Jednak ze samotné listiny není zřejmé, zdali se jedná o žádost o odročení soudního jednání, ale vzhledem k tomu, že žalobkyně nehovoří dobře česky, soud tuto listinu bude posuzovat pro ni příznivějším způsobem, že se tedy jedná o žádost o odročení. Uvedená žádost však není důvodná. Žalovaná založila ke svému podání letenku do Toronta, není však zřejmé z uvedeného podání, kdy tuto letenku pořídila, zda-li před nařízením jednání nebo později. Dále neuvedla, jaké jsou konkrétní důvody, které jí brání v účasti na jednání, tedy pro které musela odcestovat do Toronta, jaký je tedy konkrétní důvod cesty a že tato cesta byla naplánována a uhrazena předtím, než soud nařídil jednání. Žalobkyně tak nepostupovala v souladu s ustálenou judikaturou. Soud dále připomíná, že žalobkyně před touto svou žádostí o odročení jednání dne , datum, od chvíle, kdy byla na jednání předvolána, tedy , datum, , zaslala soudu několik dalších podání, ani v jednom však o cestě nehovořila, neuváděla žádné skutečnosti, nežádala o odročení. Předseda senátu uvádí, že uvedená žádost tak nesplňuje podmínky ustálené judikatury. Soud ji má za nedůvodnou a neodročoval a na jednání konaném dne , datum, jednal a ve věci rozhodl.10. Na uvedené jednání konané dne , datum, se nedostavil ani zástupce žalovaného, třebaže tomuto bylo řádně doručeno již , datum, , ani ten svou neúčast nijak neomluvil. Jednáno bylo tedy bez přítomnosti účastníků a jejich zástupců.11. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný byli manželé, kdy manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Obvodním úřadem Městské části , adresa, . Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, (důkaz: rozsudek zdejšího soudu č.j. , spisová značka, , spis zdejšího soudu , spisová značka, ). Rozsudek o rozvodu manželství soudu prvního stupně potvrdil Krajský soud v Praze jako soud odvolací svým r