16 C 290/2023-70 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel se společností Emmas , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Uvedla, že na základě úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, , která měla být splacena do , datum, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaný však úvěr dosud nesplatil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne , datum, . Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Příslušenství pohledávky představoval zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, od zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poslala na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, na bankovní účet vedený na jméno žalovaného (důkaz: informace o vlastníkovi účtu), dne , datum, částku ve výši , částka, (důkaz: potvrzení o platbě). Dle smlouvy o úvěru měla žalovaná poskytnutou částku vrátit nejpozději do , datum, (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, , formulář pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, pak byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni (důkaz: rámcová smlouva o postoupení pohledávek a dílčí smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a seznamu pohledávek). Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne , datum, (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky) spojeným s předžalobní výzvou, prostřednictvím které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši , částka, (včetně nákladů zastoupení) ve lhůtě tří dnů (důkaz: výzva k úhradě před podáním žaloby). Předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky byly odeslány žalovanému dne , datum, na poslední známou adresu (důkaz: podací lístek).4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v tehdy rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni čerpání finančních prostředků, tj. ke dni , datum, .5. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem zaslala na účet žalovaného částku ve výši , částka, . Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru. Podle zjištěného skutkového stavu věci právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jako bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně ani přes výzvu soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nepředložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nepředložila výpisy z příslušných registrů, skóringový model o schopnosti splácet, výpis z účtu žalovaného, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů žalovaného, apod. Pokud by se žalobkyně zúčastnila soudního jednání dne , datum, , soud by ji za těchto okolností poučil podle § 118a odst. 3 o.s.ř. na označení důkazů k prokázání skutečnosti, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, tak jak již jednou soud žalobkyni vyzval a zároveň by ji poučil o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Žalobkyně nikterak nedoložila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně nedoložila potvrzení o výši příjmů žalovaného od jeho zaměstnavatele, popř. daňové přiznání žalovaného, nedoložila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného v registrech. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/18). S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o , částka, (§ 2991 o. z.), přičemž žalobkyni nevrátil ničeho, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodné obohacení částku , částka, , a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.12. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.13. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 69,98 % (viz I. výrok) a neúspěšná v rozsahu 30,02 % (viz II. výrok), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i přísl