18 C 63/2022-256 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyni byla dne , datum, oznámena od obce , adresa, jako pojištěného pojistná událost na rodinném domě na adrese , Adresa žalované, (dále jen „rodinný dům“), jehož vlastníkem je žalovaná. Žalovaná po zimě v roce , Anonymizováno, zjistila, že jí voda unikající z veřejné kanalizace v majetku obce , adresa, , poškodila základy, suterén a vnější obvodové zdivo rodinného domu. Z titulu této pojistné události kryté pojistnou smlouvu ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalované zálohu na pojistné plnění ve výši , částka, . Znaleckým zkoumáním soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ale bylo zjištěno, že k poškození rodinného domu žalované nedošlo vodou unikající z veřejného vodovodu v majetku obce , adresa, , ale v důsledku dlouhodobého působení podzemní vody, která se nachází pod a v okolí rodinného domu, který má vadnou stavebně technickou konstrukci a který byl v minulosti vadně postaven a opravován, a to v návaznosti na zabránění působení podzemní vody na tento rodinný dům, jehož stáří je 90 let. S ohledem na tento závěr znalce, nebylo žalované poskytnuto žádné další plnění a již vyplacené zálohové plnění ve výši , částka, tak bylo žalobkyní vyplaceno bez právního důvodu, jelikož obci , adresa, závazek vůči žalované zaplatit jí náhradu škody vůbec nevznikl. Žalovaná se tak jeho přijetím na úkor žalobkyně obohatila a je povinna toto plnění jako bezdůvodné obohacení vydat. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne , datum, a stanovila jí lhůtu k plnění do , datum, . Žalovaná ale žalobkyni neuhradila ničeho. Žalobkyně je přesvědčena, že na zálohu není možné pohlížet jako na vyplacené pojistné plnění, proto se na věc neuplatní judikaturu předkládaná protistranou. Zároveň v dané věci nejde o odmítnutí pojistného plnění vůči pojištěné, neboť ke škodné pojistné události, která jim byla oznámena, vůbec nedošlo. V neposlední řadě je třeba také zohlednit, že žalované bylo vyplaceno pojistné plnění od pojišťovny Kooperativa a je na místě zjistit, zda nedošlo ke dvojímu plnění na stejnou pojistnou událost. Žalobkyně také zpochybnila výslech pana , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ., právnická osoba, vzájemné žalobě žalované uvedla žalobkyně, že ji v celém rozsahu neuznává. Žalobkyně při likvidaci pojistné události postupoval bez prodlení. Zároveň obci , adresa, v průběhu likvidace nikdy nepotvrdila, že poskytne pojistné plnění a že po výplatě zálohy nebude došetřovat příčinu vzniku pojistné události a zda se na danou příčinu vzniku škodné události vztahuje pojištění, ke kterému byla tato škodná událost pojištěnou obcí oznámena. Žalobkyně se rozhodla ověřit pravdivost prohlášení obce při popisu příčin vzniku škodné události ze dne , datum, , proto si nechala vypracovat znalecký posudek a z něj bylo zjištěno, že popis obce byl nepravdivý. Žalobkyni nelze vinit z toho, že na základě nepravdivých údajů, které jí sdělila obec, poskytla zálohu na pojistném plnění. V tomto směru shledává žalobu žalované na náhradu škody i v rozporu s dobrými mravy. Zároveň nezaplacený závazek vůči společnosti , právnická osoba, nelze považovat za škodu, neboť nedošlo ke zmenšení majetku žalované. Totéž platí ve vztahu k závazku vůči úklidové firmě. Žalovaná sama se nezodpovědně zavázala vůči stavební společnosti, aniž by vyčkala ukončení šetření škodné události.3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že plnění přijala v dobré víře po opakovaném jednání s obcí, která svůj podíl na poškození domu žalobkyně uznávala. Žalovaná nevěděla, že je nejisté, jestli má na plnění vůbec nárok, měla za to, že jí byla pojistná částka vyplacena, aby mohla začít s opravami. Před vyplacením , částka, přitom provedli pracovníci žalobkyně šetření na místě samém. Teprve po dvou měsících od výplaty zálohy žalobkyně objednala u , tituly před jménem, , jméno FO, zhotovení znaleckého posudku a na jeho základě pak uzavřela, že u žalované není dán nárok na náhradu škody, respektive, že pojistné plnění a vyplacenou zálohu požaduje zpět jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná poukazovala na to, že kdyby žalobkyně alespoň náznakem naznačila, že plnění je nejisté, žalovaná by s opravami nikdy nezačala, neboť sama na ně neměla dostatek financí. Zároveň byla žalovaná ze strany obce opakovaně ujištěna, že obec svoji odpovědnost uznává. Již z provedených prohlídek bylo přitom zřejmé, že škoda bude přesahovat , částka, . Nyní žalobkyně svádí na obec a žalovanou vznik problému, tedy, že vyplatila zálohu, ač tak učinit neměla. Žalovaná zcela oprávněně nabyla dojmu, že má plnění jisté, maximálně, že se může řešit jeho výše. Pokud by totiž byl rozumný důvod zálohu odepřít, nelze jí poskytnout. Žalobkyně navíc nijak neprokazuje, že plnění zálohy nebylo po právu. Argumentuje pouze posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , ale žalovaná má k dispozici posudky, které jsou protichůdné. Žalobkyně má za to, že již vyplacené plnění nelze odmítnout. Prostor odmítnutí plnění v dané věci trvá pouze do skončení šetření ve vtahu k poskytnuté záloze. Žalovaná má za to, že z posudku pana , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jasně vyplývá, že příčinou vzniku škody byla voda z kanalizace a nikoli voda podzemní. Dům žalované zde stojí již skoro 100 let, a že došlo v obci k větší zastavěnosti a připojování na černo do kanalizace, nemůže jít k tíži žalované a nemůže se po ní spravedlivě požadovat, aby na své náklady napravovala vzniklé problémy. Před vybudováním kanalizace k žádnému pronikání vody nebo záplavám nedocházelo. Stavebníkem je přitom obec. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dle žalované svůj posudek neobhájil. Plnění poskytnuté žalované pojišťovnou Kooperativa bylo za odlišné položky.4. Vzhledem k tomu, že žalovaná po vyplacení zálohy započala s opravami svého domu, a jelikož další plnění žalobkyně odmítla, měla žalované vzniknout škoda, představující částku , částka, za opravu rodinného domu, kterou má zaplatit společnosti , právnická osoba, a částku , částka, za úklid po opravě rodinného domu. Zároveň žalobkyně dle názoru žalované nezahájila šetření bez zbytečného odkladu, jak jí ukládá § 2797 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Událost byla oznámena , datum, , ale znalecký posudek byl zadán až , datum, . Žalobkyně neukončila pojistné šetření do 3 měsíců od oznámení pojistné události, jak ukládá § 2798 odst. 2 o. z., ale pouze jí po 9 měsících vyplatila zálohu ve výši , částka, . Postup žalobkyně při likvidaci byl nestandardní a žalované v důsledku toho vznikla škoda, kterou vyčíslila na , částka, . Za účelem domožení se tohoto svého nároku podala žalovaná proti žalobkyni vzájemnou žalobu. Dle žalované se jedná o deliktní odpovědnost, plynoucí z toho, že likvidace nebyla prováděna řádně, tj. nebyla dokončena do tří měsíců.5. Soud provedl dokazování následujícími listinami, které ohledně nároku žalobkyně chronologicky seřadil, znaleckými posudky, které navrhli a předložili účastníci řízení, a výslechy svědků (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 a § 127 o. s. ř.):6. Z návrhu na uzavření pojistné smlouvy - pojištění náš region ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem návrhu je smlouva uzavřená mezi obcí , adresa, jako pojistníkem a žalobkyní jako pojistitelem č. , hodnota, . Sjednáno bylo mj. pojištění odpovědnosti za škodu, kde základní pojistná částka činí , částka, .7. Z potvrzení žalobkyně o registraci škodní události ze dne , datum, soud zjistil, že se vztahovalo ke škodní události ze dne , datum, nahlášené obcí , adresa, . Jako poškozená byla uvedena žalovaná. Žalobkyně vyzvala obec , adresa, k dodání příslušných podkladů. Číslo škodní události je , Anonymizováno, , číslo pojistné smlouvy , Anonymizováno, .8. Ze záznamu o prohlídce vztahující se ke škodní události vzniklé dne , datum, soud zjistil, že příčinou vzniku škody bylo zatečení do suterénu rodinného domu. Je zde uvedeno, že došlo k opakovanému vytopení kanalizací, a to od roku 2002. Přízemí bylo opraveno, 1. patro neopraveno – malby, praskliny ve zdivu a v suterénu nutné čištění, rodinný dům je popraskaný na všech stěnách. Poškozená má fotodokumentaci a zprávu od statika a soudního znalce. Dům je postaven v roce 1938. Dále je obsažen rozpis jednotlivých místností domu s uvedenou výměrou a potřebnými opravami. Záznam byl vyhotoven , datum, , podepsán poškozenou žalovanou mobilním technikem. Dále je obsažen přehled stavebních položek podrobněji rozepisující potřebné opravy spočívající především v opravě trhlin ve vnitřním i vnějším zdivu rodinného domu, oprava vnější omítky, výmalba a úklid.9. Z emailové komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, z obce , adresa, a , jméno FO, – pracovnicí žalobkyně z června 2019 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, sděluje, že nemovitost žalované byla opravena, ale objevují se