7 C 221/2024-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne , datum, úvěrovou smlouvou na částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala splácet žalobkyni ve 24 měsíčních splátkách. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly úvěrové podmínky. Úvěr byl úročen sazbou 49,2 % ročně. První splátka úvěru byla splatná na , datum, . V průběhu trvání úvěrového vztahu zaplatila žalovaná na poskytnutý úvěr žalobkyni toliko částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění dle úvěrových podmínek a úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně žalovanou o zaplacení celé dlužné částky upomínala, avšak žalovaná na výzvy nereagovala a po zesplatnění úvěru na dlužnou částku neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku v celkové výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků celkem ve výši , částka, , úroků v celkové výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Na základě žalobkyní předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu.5. Z úvěrové smlouvy č. , RČ, ze dne , datum, a úvěrových podmínek vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely tuto smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, s roční úrokovou sazbou ve výši 49,2 %, který měl být splácen v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Ze splátkového kalendáře úvěrové smlouvy soud zjistil, že v průběhu trvání úvěrového vztahu uhradila žalovaná žalobkyni toliko částku , částka, . Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy v důsledku prodlení žalované s úhradou svých smluvních závazků ve výši , částka, ve lhůtě nejpozději do 14 dnů ode dne sepsání předmětné výzvy. Úvěrový vztah trval do dne zesplatnění úvěru ze strany žalobkyně, tj. do dne , datum, . Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 obč. zák. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o úvěru, na základě které jí byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky, jež se žalovaná zavázala splácet spolu s úroky a poplatky prostřednictvím sjednaných splátek úvěru. Zatímco žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky, a splnila tak svou povinnost plynoucí z uzavřené smlouvy o úvěru, žalovaná své povinnosti splácet čerpaný úvěr řádně a včas nedostála. Přitom žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila a v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by na svůj dluh zaplatila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x , částka, podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí právního zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé a sepis žaloby), dále ze tří režijních paušálů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).