8 C 102/2023-119 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost vyklidit část pozemku parc. č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, označenou ve vytyčovacím náčrtu č. , hodnota, -7/2018 zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemkové parcely č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tamtéž, zapsaného na LV č. , hodnota, , bez právního důvodu společně s tímto pozemkem užívá zmíněnou část pozemku ve vlastnictví žalobce parc. č. , hodnota, zejména tím, že zde má umístěný drátěný plot a dochází k nerespektování hranice mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Přes výzvu žalovaná plot nepřesunula a pozemek žalobce nevyklidila.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce nabyl pozemek parc. č. , hodnota, později, než se žalovaná stala vlastníkem pozemku parc. č. 279/4. Reálně v terénu byla vymezena hranice mezi oběma pozemky v té době i desítky let předtím stejným způsobem jako nyní (zmíněným plotem), stav byl žalobci znám v době koupě. Mezi oběma pozemky je již historicky dlouhou dobu přirozená hranice stromořadím vzrostlých lip, které vždy náležely k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Později doplnila, že sporuje průběh hranice mezi pozemky účastníků vyznačený ve vytyčovacím náčrtu, navíc má za to, že i pro případ, že hranice je v náčrtu správně vytyčena, vlastnické právo k předmětu sporu nabyla mimořádným vydržením.3. V řízení byl prokázán následující stav.4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, je žalobce od ledna 2017, výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je žalovaná od roku 2006, na základě darovací smlouvy od dárkyně , jméno FO, (darovací smlouva ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalované , jméno FO, pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nabyla kupní smlouvou ze dne , datum, (kupní smlouva ze dne ze dne , datum, ).5. Z ortofoto map vyplynulo, že oba tyto pozemky jsou bezprostředně sousedící.6. Z vytyčovacího náčrtu založeného v katastru nemovitostí č. , hodnota, -7/2018 ze dne , datum, soud zjistil, že byly na žádost žalobce vytyčeny body na vlastnické hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, . Žalobce se vytyčení účastnil a podepsal protokol o vytyčení hranice, žalovaná se z vytyčení omluvila, další vlastníci okolních pozemků se nedostavili.7. Ze záznamu podrobného měření změn č. , hodnota, bylo zjištěno, že v roce 2004 byl mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na straně jedné a pozemkem parc. č. , hodnota, umístěn plot v přímé linii.8. Ze záznamu podrobného měření změn č. , hodnota, soud zjistil, že zachycen je v roce 2008 průběh hranice bez vyznačení plotu, a to způsobem mírně odlišným, než je v plánech shora, neboť mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, není patrné žádné, byť nepatrné lomení, jde o přímku. Na vytyčovacím náčrtu je vedena hranice mezi pozemky účastníků stejným způsobem jako na záznamu podrobného měření změn č. , hodnota, je zakreslena poloha plotu.9. Žalobce se obrátil dopisem ze dne , datum, na žalovanou s výzvou k respektování vlastnické hranice, když tvrdil, že plot žalované je posunut směrem do hloubi pozemku žalobce parc. č. , hodnota, a vlastnická hranice ve skutečnosti nevede v linii plotu.10. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že vypracoval vytyčovací náčrt č. , hodnota, -7/2018, předtím vyzýval všechny vlastníky pozemků v dané oblasti k účasti na vytyčování, účastnil se jen žalobce. Žalovaná se omluvila ze zdravotních důvodů. Již z předchozí zeměměřičské činnosti měl podezření, že plot neleží na vlastnické hranici. Hřeb vyznačený ve vytyčovacím náčrtu neosazoval on. Hřeb tam již byl umístěn, konkrétně na podezdívce oplocení mezi pozemkem parc. č. 279/4 a pozemkem parc. č. 279/1 blízko hranice obou těchto pozemků s pozemkem parc. č. , hodnota, . Jeho umístění se shodovalo se zjištěními svědka (odchylka max. 5 cm), proto hřeb v místě ponechal. Původ hřebu nedohledal, pro přesnost umístění ale nepředpokládá, že by byl umístěn nějakým laikem. Bod, který je hřebem označen, má číslo , hodnota, -17, a je vyznačen v katastrální mapě. Souřadnice, kterými je určen, kontroloval. Dospěl k závěru, že to, co je v katastrální mapě vyznačeno, odpovídá dřívějším náčrtům. Vlastnická hranice probíhá bodem pod hřebem, zatímco plot zachycený v záznamu měření změn č. , hodnota, neodpovídá podkladům v katastru na rozdíl od záznamu měření změn č. , hodnota, , kde není vyznačen plot, ale je vyznačena vlastnická hranice.11. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek v lokalitě , adresa, sice nežije, ale pohybuje se tam za účelem rekreace. Pozemek nyní patřící žalované prodával tak před 15 lety. Zda to bylo přesně v roce 2002 si již nevybavuje. Ploty oddělující pozemek žalované a další v místě od pozemku parc. č. , hodnota, byly vždy v jedné rovině. Spodní hranice byla dána takovým břehem, nyní je tam navážka a vypadá to trochu jinak. Ploty se budovaly už dávno, byly stále umístěny na stejném místě, co on, ročník 1960, pamatuje, nepřesunovaly se, budoval je již jeho dědeček. Na hranici s pozemkem 280 jsou vzrostlé lípy, bývala tam také nějaké kůlna.12. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně v , adresa, vlastní chatu, na kterou jezdí 60 let. Sousedí s pozemky parc. č. 309/3 a parc. č. 279/4. Na pozemku parc. č. , hodnota, byly dříve haldy, když stavěli mrazírny, nyní to tam vypadá jinak, halda je částečně odtěžena. Na pozemku svědkyně došlo před dvaceti lety k opravě stávajícího plotu, nešlo o stavbu plotu nového. Jak to bylo na pozemku žalované, jí známo není.13. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobce, který je firmou svědkova bratra, od roku 2019, v lokalitě , adresa, to však zná déle, neboť tam vyrostl. Na hranici pozemků účastníků byl prvně v roce 2019, je mu ale obecně známo, jak to tam vypadalo i třeba před 30 lety. Tehdy tam byla pouze pole, polní cesty a chaty, svah nebyl tak prudký. Mezi pozemky nyní ve vlastnictví žalobce a chatami byly od jeho dětství vzrostlé stromy. Neví přesně, zda tam byl i plot, ale chaty nebyly přístupné, čili něco takového tam být muselo.14. Při místním šetření bylo zjištěno, že na kraji pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, těsně před sporným plotem je osazena řada sedmi velmi vzrostlých lip, kupř. 2. lípa v pořadí zprava má ve výšce 125 cm obvod kmene 135 cm. Na druhé straně plotu na pozemku parc. č. , hodnota, je viditelně vyšlapaná pěšinka, místy již zarostlá křovinami, drátěné oplocení je zjevně staršího data na úzké betonové podezdívce, oběma směry k sousedním pozemkům vedle pozemku žalované pokračuje linie oplocení přímo bez vykousnutí ve stejné linii. Vzhledem k podobě, zjevnému stáří a umístění oplocení a umístění stáří lip je zjevné, že s plotem (co do jeho umístění) nebylo v posledních minimálně 25 či 30 lety manipulováno.15. Další provedené listinné důkazy soud již pro nadbytečnost blíže nerozebírá. Navržený svědek , jméno FO, nebyl vyslechnut, protože se neměl a nemohl vyjadřovat k situaci před více než dvaceti lety, což je pro rozhodnutí věci podstatné období.16. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěry o skutkovém stavu. Pozemek žalované parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bezprostředně sousedí s pozemkem žalobce parc. č. , hodnota, . V terénu je hranice pozemků zdánlivě vyznačena drátěným oplocením na betonové podezdívce, umístění oplocení v současné podobě nepochybně v posledních cca 25 – 30 letech nedoznalo změn (plyne ze zjištění při místním šetření z výpovědi svědka Z. , jméno FO, ). Podle vytyčovacího náčrt č. , hodnota, -7/2018 a výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vedení plotu neodpovídá průběhu hranice mezi uvedenými pozemky, žalovanou užívaná část dílčím způsobem zasahuje v neprospěch žalobce do pozemku parc. č. , hodnota, . Žalovaná tak fakticky dlouhodobě užívá část pozemku žalobce odpovídající části vyznačené ve vytyčovacím náčrtu, po dlouhou dobu však zcela nevědomky. Pochybnosti ohledně průběhu hranic pozemků se začaly objevovat až v roce 2017, kdy žalobce žalovanou prvně vyzval k vyklizení jí užívané části pozemku, která pak byla určena vytyčovacím náčrtem. Rozdíl ve výměře žalovanou vlastněného a žalovanou užívaného pozemku je zcela zanedbatelný.17. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a podle ustálené judikatury (kupř. rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, ).18. Podle § 1095 o. z. uplyne-