8 C 123/2023-32 — Okresní soud Praha-západ

, Jméno zainteresované osoby 0/0, se svou žalobou domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo rozvedeno její manželství s , Jméno zainteresované osoby 0/0, , uzavřené dne , datum, před Úřadem městyse , adresa, . Svou žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků již delší dobu nefunguje, déle než šest měsíců manželé netvoří manželské společenství, manželství je trvale a hluboce rozvrácené. Účastníci mají nezletilého syna , jméno FO, narozeného dne , datum, , nezletilou Elizabeth narozenou , datum, a rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud schválil dohodu rodičů, že nezletilí budou po dobu před i po rozvodu v péči otce.Manžel také navrhl rozvod manželství a k žalobě se připojil.Pravomoc českých soudů rozhodovat o rozvodu tohoto manželství je dána ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení , Jméno zainteresované osoby 0/0, č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 tím, že oba manželé žijí v České republice (čl. 3 bod 1. písm. a), manželka je státní občankou Ukrajiny, manžel je občanem Slovenské republiky. Hmotným právem rozhodným pro rozvod tohoto manželství je s ohledem na ust. čl. 8 písm. a) nařízení , Jméno zainteresované osoby 0/0, č. 1259/2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, české právo, neboť v tomto státu měli a mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení o rozvod manželství.Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že účastníci manželství uzavřeli dne , datum, před Úřadem městyse , adresa, . U manželky se jedná o manželství první, u manžela také o první. Manžel je slovenské národnosti, státní příslušnosti SR., manželka je z Ukrajiny.Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, že nezletilí budou po dobu před i po rozvodu v péči otce.Účastníci učinili nesporným, že jejich soužití je pouze formálním svazkem již po dobu zhruba dvou let a oba vylučují možnost obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství shodně spatřují v odlišném způsobu nahlížení na život a v odlišném způsobu života, což v důsledku vedlo k odcizení.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále obč.. zák.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 3 obč. zák. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Podle § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky k tomu, aby manželství účastníků bylo rozvedeno. Jejich manželství je v současné době pouze formálním svazkem, když účastníci spolu již po dobu jednoho roku nežijí, nehospodaří a nevedou společnou domácnost, intimní soužití bylo též již ukončeno. Vztahy mezi účastníky jsou natolik rozvráceny, že nelze předpokládat, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, soud vycházel se shodných tvrzení účastníků, že manželství se rozpadlo v důsledku odcizení pro odlišný způsob nahlížení na život a pro odlišný způsob života. Účastníci dále předložili rozsudek týkající se jejich nezletilých dětí.Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 z. ř. s. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.