8 C 15/2024-29 — Okresní soud Praha-západ

Manželka se svou žalobou domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo rozvedeno její manželství s , jméno FO, Wetterscheneiderem, uzavřené dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, . Svou žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků již delší dobu nefunguje, déle než šest měsíců manželé netvoří manželské společenství, manželství je trvale a hluboce rozvrácené. Účastníci nemají nezletilé děti.Manžel ve svém vyjádření ze dne , datum, souhlasil s rozvodem.Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti manžela v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. neboť se k jednání bez omluvy nedostavil.Pravomoc českých soudů rozhodovat o rozvodu tohoto manželství je dána ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady ES č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 tím, že oba manželé žijí v České republice (čl. 3 bod 1. písm. a), manželka je státní občankou Tanzánie, manžel je občanem ČR. Hmotným právem rozhodným pro rozvod tohoto manželství je s ohledem na ust. čl. 8 písm. a) nařízení Rady EU č. 1259/2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, české právo, neboť v tomto státu měli a mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení o rozvod manželství.Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že účastníci manželství uzavřeli dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, . U manželky se jedná o manželství první, u manžela o druhé. Manžel je české národnosti, státní příslušnosti ČR., manželka je z Tanzánské sjednocené republiky.Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že manžel byl velmi zaměstnaný svou prací, ona s ním chtěla trávit více času. Manželka si proto také našla práci. Pak spolu ale trávili ještě méně času. Manželka chtěla s manželem založit rodinu. Manželé se i po citové stránce již úplně rozešli. Manželka se již v říjnu odstěhovala. Manželé spolu netráví čas, nehospodaří, intimní soužití dávno neprobíhá, nemají spolu nic společného.Za příčiny rozvratu manželka uvedla časové zaneprázdnění vzhledem k pracovním povinnostem, dále kulturní a věkové rozdíly, které vedly k odcizení. Manželův postoj k řízení, kdy bez omluvy nepřišel, také svědčí o rozvratu manželství.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále obč.. zák.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 3 obč. zák. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Podle § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky k tomu, aby manželství účastníků bylo rozvedeno. Jejich manželství je v současné době pouze formálním svazkem, když účastníci spolu již od listopadu 2023 nežijí, nehospodaří a nevedou společnou domácnost, intimní soužití bylo též již ukončeno. Vztahy mezi účastníky jsou natolik rozvráceny, že nelze předpokládat, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, soud vycházel z tvrzení manželky, že manželství se rozpadlo v důsledku odcizení pro časové zaneprázdnění vzhledem k pracovním povinnostem, dále je zřejmé, že roli sehrály i odlišné představy o způsobu soužití a kulturní rozdíly a nelze odhlédnout ani od věkového rozdílu.Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 z. ř. s. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.