8 C 191/2023-142 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že žalobce pracoval pro žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, jako řidič. Po dlouhodobé nemoci žalobce nechal žalovaný přezkoumat zdravotní stav žalobce a lékař konstatoval, že žalobce pozbyl ze zdravotních důvodů způsobilost nadále konat dosavadní práci. Žalobce obdržel dne , datum, výpověď z pracovního poměru. Po dobu výpovědní doby od , datum, do , datum, žalovaný nevyplatil žalobci náhradu mzdy, přestože dle stanoviska Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj, na který se žalobce obrátil, žalobci tato náhrada mzdy náleží. Proto se domáhá částky , částka, za 62 pracovních dnů uvedeného období.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce převzal výpověď z pracovního poměru z důvodu dle § 52 odst. 1 písm. e) zákoníku práce dne , datum, s ohledem na to, že pozbyl pracovní způsobilost z důvodu obecné nemoci. Výpovědní lhůta běžela do , datum, . V pracovní neschopnosti byl žalobce do , datum, . Žalovaný následně poskytl žalobci náhradu mzdy ve výši průměrné měsíční mzdy za období od , datum, do , datum, . Za období výpovědní doby nemůže žalobci příslušet mzda (z objektivních důvodů ji nemohl vykonat ani mu ji žalovaný nemohl přidělovat), ale ani náhrada mzdy. Žalovaný byl připraven žalobce, který vykonával pozici řidiče řidičské skupiny C a CE, přivést na pozici řidiče pro skupinu B, ale ani této práce dle zdravotního posudku žalobce nebyl schopen vykonávat a žalovaný pro žalobce jinou práci neměl. Žalovaný odkázal na rozhodnutí vyšších soudů, např. rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, .3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: účastníci (žalobce jako zaměstnanec, žalovaný jako zaměstnavatel) uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu s místem výkonu práce Středočeský kraj na pracovní pozici řidič (pracovní smlouva).4. Z lékařského posudku , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že posuzovaný žalobce zdravotně pozbyl dlouhodobé způsobilosti (vykonávat práci řidiče) z důvodu obecné nemoci.5. Žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť podle lékařského posudku vydaného dne , datum, , tituly před jménem, , adresa, pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat nadále dosavadní práci. Ve výpovědi je mj. uvedeno, že žalobce nemá nárok na náhradu mzdy od , datum, , protože jde o překážku na straně zaměstnance. Výpověď byla žalobci doručována do datové schránky dne , datum, a doručena byla dne , datum, (výpověď ze dne , datum, , doklad o doručení).6. Dopisem ze dne , datum, žalobce sdělil žalovanému, že nesouhlasí s jeho stanoviskem, že nemá nárok na náhradu mzdy s ohledem na překážku na straně zaměstnance a že se obrátí na příslušný úřad práce a inspektorát práce.7. Z dopisu Oblastního inspektorátu práce bylo zjištěno, že uvedený úřad sdělil žalobci k jeho dotazu, že v případě, že je s ním ukončen pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. e) zákoníku práce, nastane překážka na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, má tak za celou výpovědní dobu nárok na náhradu mzdy.8. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě náhrady mzdy za období , datum, až , datum, (dopis ze dne , datum, ).9. Žalovaný sdělil žalobci, že mu nemůže přidělovat práci podle pracovní smlouvy důvodu jeho zdravotního stavu po dobu výpovědní doby, náhrada mzdy mu ale nepřísluší (dopis právní zástupkyně žalovaného ze dne , datum, ).10. Z výplatní pásky bylo zjištěno, že žalobce uhradil žalovanému za měsíc únor 2023 náhradu mzdy za jeden pracovní den ve výši , částka, čistého.11. Ze seznamu příchodů a ukončení zaměstnání u žalovaného soud zjistil, že v období leden až březen 2023 nastoupilo do zaměstnání u žalovaného celkem , hodnota, osob, všechny na pozici řidiče nebo řidiče – seniora a ukončilo pracovní poměr celkem , hodnota, osob, opět vždy v pozici řidič nebo řidič – senior.12. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že je zaměstnancem žalovaného, od roku 2017 v pozici personalistky. Volná místa v žalované společnosti bývají pouze na pozici řidičů. V pozici řidičů je fluktuace vyšší než u neřidičů (lidé v kanceláři, automechanici v dílnách), kde někdy během měsíce nepřijde ani neodejde nikdo, někdy jeden nebo dva. V kancelářích se to příliš nemění, i dílenští pracovníci jsou většinou stálí zaměstnanci. Když přijde řidič o řidičské oprávnění, ukončí pracovní poměr dohodou sám, pro řidiče jinou práci nemají. Dosud se nestalo, že by nějaký řidič přešel z pozice řidiče na jinou práci.13. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je ředitelem žalované společnosti, kde pracuje již 25 let. Jednal se žalobcem o ukončení žalobcova pracovního poměru. Žalobce byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti, proto dal pokyn k přezkoumání jeho zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci, přičemž závodní lékař dospěl k negativnímu závěru. V takovém případě má být zaměstnanec převeden na jinou práci, žalobce byl řidičem s oprávněním C a E, proto se bavili, že by byl převeden na řidiče typu B, ale ani to lékař nedovolil. V případě, že se toto stane nebo i když řidiči sami podají výpověď, se žalovaný snaží, aby došlo ke skončení pracovního poměru okamžitě dohodou. U žalobce se to nestalo proto, že žalobce požadoval vyplacení dvou platů, žalovaný trval na ukončení bez náhrady mzdy a takovou dohodu žalobce odmítl. Šlo při jednání s ním o písemný kontakt, ale několikrát mluvili spolu i po telefonu. Obecně se zcela minimálně stává, že by řidič přešel na jinou pracovní pozici v žalované společnosti, ale i v tom případě trvají na tom, aby měl řidičské oprávnění, protože i technici zaskakují na vozidlech jako řidiči. Fluktuace v neřidičských profesích prakticky není žádná, fluktuace je jen mezi řidiči. Společnost zaměstnává částečně invalidní osoby, všechny v pozici řidičů po schválení lékařem. Hlídače nezaměstnávají, na to mají externí agenturu.14. Svědkyně , adresa, vypověděla, že je zaměstnancem žalovaného, v roce 2023 pracovala jako mzdová účetní. O ukončení pracovního poměru se žalobcem nejednala, to měl na starosti pan , jméno FO, . O pokusu o skončení pracovního poměru se žalobcem dohodou nebyla informována, že by něco takového proběhlo. Pracovní poměr žalobce byl ukončen výpovědí. Žalovaná společnost měla začátkem roku cca 400 zaměstnanců. 360 na pozici řidičů. Fluktuace v prvním čtvrtletí roku 2023 v neřidičských profesích nebyla vůbec žádná, nikdo neodešel ani nepřišel. I u dílenských profesí žalovaný vyžaduje řidičské oprávnění, protože je potřeba s vozidly popojíždět.15. Jednatel žalované společnosti , jméno FO, jako účastník řízení vypovídal ohledně fluktuace zaměstnanců zcela obdobně jako vyslechnutí svědci, tedy že odcházejí a přicházejí pouze řidiči, jinak je kolektiv stabilní. Dispečeři pak vždy musí mít rovněž řidičské oprávnění. Se žalobcem jednatel nejednal ani o ukončení pracovního poměru ani o ničem jiném.16. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno z dalších provedených listinných důkazů - výpisu z obchodního rejstříku žalovaného, listin o předchozí pracovní činnosti žalobce apod. Pro nadbytečnost nebyl proveden účastnický výslech žalobce ani další navržené listinné důkazy.17. Po zhodnocení provedeného obsáhlého dokazování soud uzavírá, že žalovaný prokázal, že v rozhodném období počátku roku 2023 neměl pro žalobce, se kterým byl ukončen pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce, žádnou jinou vhodnou práci, na kterou by ho mohl převést, neboť nedisponoval žádnou volnou pozicí, kde by kvalifikačním předpokladem nebylo řidičské oprávnění. K této otázce soud vyslechl několik svědků a jednatele žalovaného, všichni vypovídali shodně a zároveň zcela přesvědčivě a věrohodně, přičemž svědci byli řádně poučeni o následcích případné křivé výpovědi; ve shodě s výpověďmi svědků je i listinný důkaz předložený žalovaným – přehled příchodů a odchodů. Tvrzení žalobce, že svědkyně , jméno FO, vypověděla, že měsíčně odcházeli a přicházeli dva zaměstnanci na neřidičských profesích, je zavádějící. Svědkyně výslovně uvedla, že personální obsazení je stabilní, někdy neodejde ani nepřijde nikdo. Rozhodující je pak sledované období. Kromě toho, jak bylo uvedeno více svědky, i na dílenských pozicích je vyžadováno řidičské oprávnění, nejde tedy o práci, na kterou by bylo možné žalobce převést, i kdyby tam v dané době volné místo bylo.18. Po zhodnocení důkazů tak soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.19. Podle § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.20. Podle § 41 odst. 3 zákoníku práce není-li možné dosáhnout účelu