8 C 342/2023-37 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , předmětem financování bylo vozidlo , jméno FO, . Žalovaný neplatil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož byla smlouva předčasně ukončena a žalobci tak vznikla pohledávka, jež ke dni splatnosti konečného vypořádání ze dne , datum, činila , částka, . Žalovaný do dnešního dne z této dlužné částky ničeho nezaplatil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Soud na základě listin předložených žalobcem dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci spolu dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému účelový úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal splácet v měsíčních splátkách po , částka, . Předmětem financování bylo vozidlo , jméno FO, . Podle čl. 3.1 této smlouvy činí smluvní úrok z prodlení 0,15 % denně, resp. 54,75 % ročně z dlužné částky (viz smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, s předpisem splátek). Tentýž den, tj. dne , datum, , podal žalovaný příkaz k čerpání úvěru na podkladě vydané faktury za prodej vozu (viz příkaz k čerpání ze dne , datum, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil řádně všechny splátky, došlo k zesplatnění celého dluhu a ukončení úvěrové smlouvy. Dluh žalovaného činil celkem , částka, . Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení této částky nejpozději do , datum, (viz finanční vyrovnání ze dne , datum, ). Žalobce prostřednictvím svého zástupce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu k plnění (viz předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku).5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o účelovém úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách, což však řádně a včas nečinil, což zavdalo příčinu k tomu, aby žalobce v souladu se smluvními ujednáními úvěrovou smlouvu předčasně ukončil a prohlásil celý dosud nesplacený úvěr za splatný. Účastníci si ve smlouvě sjednali, že v případě prodlení vznikne žalobci též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,15 % denně, resp. 54,75 % ročně z dlužné částky. Žalovaný však na svém dluhu žalobci ničeho nezaplatil, a to ani přes vystavené konečné vyúčtování a následnou předžalobní upomínku. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný žalobci zaplatil cokoli nad rámec tvrzení žalobce; žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl a svůj dluh vůči žalobci nikterak nezpochybnil. S ohledem na výše uvedené proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši , částka, . Zároveň, jelikož se žalovaný dostal s placením svého dluhu do prodlení, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci rovněž smluvní úrok z prodlení z částky , částka, , a to ode dne , datum, , tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dle vystaveného konečného vyúčtování, do zaplacení ve sjednané výši 0,15 % denně. Podle § 3 nař. vl. 351/2013 Sb. dále náleží žalobci částka , částka, jako náklady na uplatnění pohledávky.10. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), za převzetí a přípravu zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši , částka, odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Celkem tak náklady řízení žalobce činily , částka, .